Zima 2004-2005 byla tužší než loni. Teploty se po celou zimu pohybovaly v průměru tak mezi -10ti až -14ºC. Sněhu bylo málo, tedy alespoň na Mostecku. Naštěstí ale hned 3.ledna se udělalo opravdu krásné počasí s teplotou až 25ºC a tak se včelky měli možnost pěkně proletět.  
    Většina včelstev toho také náležitě využila a tak se hned také ukázalo, v jakém jsou stavu a kondici.
    Nejvíce mě překvapilo včelstvo č. 2, chvílema jsem myslel, že se zbalí a vezmou mi čáru někam jinam, ale navečer se zase poslušně vrátily do domovského úlu a protože byl tento den v letošní zimě spíše výjimou, tak vše dopadlo nadočekávání dobře. Naopak včelstvo č. 3 se z jara zdálo dost netečné a jeho prolet přez sílu včelstva v úle byl dost slabý.
    Zimu přežila bez jakékoliv úhony všechna včelstva včetně záložního oddělku v letním úlku, umístěném na půdě zahradního domku.

Jaro si dalo letos dost na čas, až z toho byly tak trochu nervozní i lidi. Teplota se začala zvedat teprve v 2.polovině března, kdy již včelstva až na č. 3 plodovala jako o život.
A opravdové jarní počasí přišlo až mezi 10.-14.dubnem, čehož jsem letos výhodně využil k nasazení medníků na rozvíjející se včelstva č.1 a č.2.

Jarní rozvoj probíhal pravděpodobně od začátku února. Včelstvo č.3 bylo zpočátku dost "zatvrdlé", při pozdější kontrole zjištěny nadměrné zimní zásoby, kvůli kterým se matka nemohla dostatečně rozklást. V druhé polovině března se do toho ale opřely a začaly nádherně plodovat. Z úlu se řinulo teplo jako z výměníku a medová vůně dávala prokazatelně najevo plné rozjetí plodování. Přesto matka kladla hodně často dvě vajíčka do jedné buňky a také veliké zásoby jí neumožňovali větší rozkladení.

Protože jsem v dolních plodištích ponechal všechny plásty přez zimu, první jarní rozšiřování včelstev jsem prováděl až s nasazováním medníků. Rozšiřoval jsem několika loňskými soušemi a novými rámky s mezistěnami. Při nasazování medníků/ rozšiřování jsem u všech včelstev přemísťoval zároveň zakladené rámky do 2. plodiště nebo medníku. vytvoří se tak další prostor pro matičku k neomezenému kladení a včelky si s tímto postupem celkem bez problémů poradí, takže napříště již bez obav vždy používat převěšování plodu do vyšších "pater".

Přemýšlel jsem, že bych letos udělal jeden oddělek z nejklidnějšího včelstva č. 2. Proti je pouze zkušenost, že se celkem rádo rojí, ale to bych chtěl eliminovat občasnými prohlídkami ( u klidného včelstva to přeci není problém !) a také dostatečným prostorem a včasném vkládáním souší pro stálou činnost jak matičky, tak i jejích potomků. Jeden oddělek z nich mám tedy již rozjetý, uvidíme, jak to s ním dopadne a jak se potom budou nové včelky chovat.
     14.06.2006 - kontrola oddělku přinesla zklamání, buď jsem přehlédl starší matečník na přidávaném rámku s brigádními včelami, anebo se včelkám nelíbily vložené založené misky s larvičkami z jiného včelstva. V každém případě jsem našel oba původní, požadované matečníky zlikvidované, a na jiném, vloženém rámku byl již vyběhlý matečník. Rámky jsou samozřejmě bez plodu v jakémkoli stadiu, nová matka nenalezena. Dost mě to mrzí, chyba byla rozhodně v množství cizích včel přidaných jako brigáda. Nasazené matečníky by měli odchovat jejich majitelky, takže příště hotl je nutno, pokud chci včelstvo rozmnožit, tak ho vlastně rozdělit. ( Proč jen mám ten pocit, že jsem si tuto zásadu již jednou psal ? ). Uvidím v budoucnu, jak se bude oddělek dál vyvíjet, ale už nyní se spíše přikláním ke spojení s některým z rojů.

Druhý oddělek vznikl vlastně tak nějak jako zbytkový odloženec - vyměněná loňská matička ze včelstva č. 3 a k tomu ještě její dcera s dvěma zavíčkovanými matečníky. Nevím, sice ještě, jak si to tam holky uspořádali, ale úlek normálně funguje, při poslední prohlídce byl jeden rámek zakladený malým koláčem zavíčkovaného plodu a včelky do úlu pilně nosí pylové zásoby jako divé. Tak jako tak, všechno jsou to dcery od rojilek, půjdou do úlů k Vencovi, příští rok mu jistě řádných pár kilo medu nanosí a pak ať si dělají co chtějí.
     14.06.2006 - taktéž kontrola tohoto oddělku byla celkem negativní. Včely sice nosí pyl jako divé, také pylové zásoby jsou na oddělek nadstandardní, nalezen pěkný koláč zavíčkovaného plodu a činnost na stavebním rámku. Kontrola kladení matky přinesla ale přímo zděšení, nebo spíše úsměv: v jedné buňce na přeskáčku většinou 3-4 vajíčka a největší překvapení přinesly buňky se stočenými larvami a to 2-3 v jedné buňce ! No, je to asi nová, mladá matka ( bohužel, ani přez velkou snahu jsem ji nenašel, a to není včelstvíčko tak veliké a početné !? ) a tak jí dám šanci jak si povede dál. Vždyť oni si ji v nejhorším případě včelky vymění sami, anebo ji zlikviduji a osazenstvo sloučím s některým rojem.
( Pozn.: při další prohlídce nalezena původní, označená, stará matka od agresivních včelek ze včelstva č. 3. Asi je dost "tvrdá" na své sokyně, protože si stále nemožně tvrdohlavě klade po svém, bohužel v neprospěch včelstvíčka. Kdybych nevěřil, že si jí včelky vymění sami a kdyby mi jí nebylo líto utratit, tak už byla dávno fuč. )

Další oddělek vznikl rozdělením včelstva z podkrovního ležanu, kam už se to všechno jen tak tak vešlo. Při kontrole dne xx.06.2005 nalezeno X matečníků, takže ........

První zmínky o rojení přišly v konferenci poměrně brzy, a to podle jednoho z dopisovatelů se prý objevil první roj 1.5.2005. Bylo to bez záruky, takže jak jsem "koupil", tak prodávám.
     Já jsem první roj viděl asi tak 6.6.2005 a bylo to pravděpodobně vyrojené včelstvo ze zadního traktu nákupního střediska nedaleko mého bydliště.

Můj první viděný roj letošního roku, který jsem zaznamenal 6.6.2005, byl roj z centra Mostu, jak už jsem uvedl výše. Roj zůstal pověšen asi metr od výletového otvoru ve zdi pod parapetem střešního ochozu, typoval bych, že vážil asi tak 1,5-1,7 kg. Protože mě loni tyto včely pěkně napálily, nehodlal jsem se letos nechat napálit znova a tak jsem se jal pouze je pozorovat, jak se budou dál chovat. Díky nepříznivému počasí byl sice již zmenšený, ale pořád pěkný roj na místě ještě i 12.6.2005. Kdoví, jestli tam byla s nimi vůbec matička, jestli nebyla sama v nějaké skulině a ostatní včelky jen venku v chumáči pro nedostatek místa v nevhodně vybraném obydlí. Na druhou stranu, že by se včelky dopustily takové chyby, tomu se asi nedá moc věřit. No, uvidíme, co a jak bude dál.

14.6. - krásné počasí a volný čas mě donutil k odhodlání přeci jenom zkusit roj odlapit. Po příjezdu na místo jsem zjistil, že se roj po 8 dnech visení nad vletovým otvorem původního bydliště přemístil o 10 m nalevo od původního sezení a navíc mi připadalo, že strhl s sebou i další včely, takže mě připadal ještě větší, než původně. Na místě po prvním sezení zůstalo asi 5 ks rozestavěných čistě bílých plástů, po přezkoumání samozřejmě bez zásob i vajíček ( samo, jinak by se tam odtud už asi nehli ... ). Ten den bylo opravdu moc krásně a tak byl sběr roje takovou pěknou zábavou.
Smetl jsem převážnou část roje do rojáku vystrojeného 4 rámky s mezistěnami + 2 prázdnými rámky. Matku, přestože jsem ji nezahlédl, se mi pravděpodobně podařilo dostat do rojáku hned napoprvé, na místě zůstali 2 rozestavěné plásty, které jsem ihned zlikvidoval. Roják jsem nechal postavený nad místem původního sezení roje, jednou za 20 minut jsem rosil vodou jak včely, tak roják i původní sezení včelstva. Původní vůně byla asi dost silná, ale postupně se včelky stahovali do rojáku.Času jsem měl dost a tak jsem nechal včelky celkem dost uklidnit. Po 1,5 hodině jsem roják zavřel, sbalil saky paky a odvezl jsem nové včelstvo na zahradu.
Roj jsem nechal "vychladnout" přez noc ve sklepě, ale asi to nebyl moc dobrý nápad, protože včelky byly asi po těch 8 dnech živoření v otevřeném prostoru již bez zásob a tak se jim do chumáče vůbec nechtělo, spíš naopak, jejich snahou bylo spíš shánět něco na zub.
Hned druhý den jsem připravil medocukrové těsto, roják jsem umístil na zahradě, rychle otevřel vršek a vložil asi 20 dkg krmení. Šlo to celkem rychle, takže včelky neměli nárok jít po mě, než se vzpamatovali, tak zase bylo zavřeno a klid. Následovalo plné otevření česna. Potom se už ale sběračky drali ven a začal tanec s nalétáváním a učením se na nové místo. Včely v okolních úlech chvíli nechápaly, cože se to děje, ale za další chvíli se již nechali také strhnout rozlétaným včelstvem a tak se všechny včely dali do bouřlivé práce výletem za pastvou.
Osud včelstva zatím nemám promyšlený, vše rozhodne až prohlídka asi tak za 8-10dní. Až uvidím, jak se chovají, jak klade matka a jak vypadá. Potom se rozhodnu, zda je spojím s jiným včelstvem, nebo zda je nechám kolegovi Václavovi.
     ( Pozn. - malá úvaha na závěr, vzhledem k velikosti roje, by mohlo být i možné, že roj nebyl ze žádné z těch děr na nákupním středisku, ale přilétnutý odjinud. No, vzhledem ke vzdálenosti k prvním chovaným včelstvům by se asi stejně mělo jednat o mladou matičku, takže označená asi nebude a její stáří budu muset odhadnout až na ní narazím při prohlídce. )
     20.6.2005 - včelstvo darováno a převezeno i s rojákem na včelařskou zahradu přítele Václava, místa má zatím ještě dost, a včelkám se teď věnuje jako málokdo, tak ať mu slouží ...

Na zahrádce se mi objevil první nečekaný roj dne 10.6.2005. Byl zavěšený na středně vzrostlé meruňce, asi 7-8 m od nejbližšího úlu. Roj nebyl moc veliký, typoval bych tak asi kolem 0,75 - 1 kg. Roj byl velmi klidný, díky chladnému počasí jsem se o něm dozvěděl od sousedů, zahrádkářů až za dva dny ( viděli ho přilétat a tak z toho měli pěkně dobrodružný zážitek :o).., ale celkem se jim to líbilo, přišlo jim to docela zajímavé - aby né, rojení se opravdu nevidí kažký den, no né? ) přesto byly včelky stále semknuté v roji a čekaly ...
Sběr roje proběhl tradičně bez problémů, za 1,5 hodinky jsem včelky přemístil na nové dočasné stanoviště v rojáku osazeném 6 rámky (5x mezistěna + 1x souš) o rozměru 39x24 cm. Včelstvo ihned plně obsadilo 4 rámky a během půl hodiny se dokonale uklidnilo.
Pozorováním ostatních včelstev bych asi typoval, že roj přiletěl odjinud, protože mé úly jsou stále stejně obsazeny včelama, takže možná ještě prohlídka a kontrola matičky v tomto roji by ještě mohla upřesnit mé doměnky, ale tipuji, že mé včelky se zatím nerojí. Nechám je teď asi tak 4-5 dní v klidu a potom je trochu prohlédnu, jak se chovají a co matička. Pokud by byly velmi hodný (ale to jsou roje skoro všechny ), mohl bych si je na zkoušku prozatím nechat. Proti zatím mluví jen to, že je to další včelstvo z rojení, což nepůsobí moc dobře ( dědičná rojivost včelstva ). No, uvidíme, jinak je spíše dám kolegovi Václavovi, ten má ještě nějaké to místo volné ...
     16.6.2005 - rychlá kontrolní prohlídka roje. Matka nenalezena. Na opravené souši nalezeny vajíčka - matička již klade. Včelky vytahují mezistěny, ale představoval bych si u roje větší tempo. Počasí je velmi příznivé, přesto jsem jim dal pro přilepšenou asi 15 dkg medocukrového těsta, aby jim šla práce lépe od ruky. Včely se mi jeví povahově jako roj ze včelstva č. 1. Jsou celkem mírné, ale s rychlým pohybem po plástu, roztěkané, nedrží na plástu a po otevření se ihned stěhují na hrany úlku a větrají. Největším problémem je potom dostat je zpět do úlu při nasazování víka bez nechtěného mačkání včel. Také při prohlížení rámků vylézají stále na vrch rámku a znesnadňují práci při otáčení a zpětném vracení rámku do úlku.
     20.6.2005 - včelstvo darováno a převezeno i s rojákem na včelařskou zahradu přítele Václava.

Další roj byl opět tak trochu překvapením, a to opětovné, 2. vyrojení ( pravděpodobně 1. poroj ) včelstva č. 1. Došlo k němu v neděli 19.6.2005 mezi 11:30 - 12:10 hodinou, za bohaté "divácké účasti" jak rodinných příslušníků, tak i okolních sousedů zahrádkářů. Bohužel, vyjma mě ... jedinej jsem to zase zmeškal...
Celé vyrojení proběhlo prý vcelku velmi rychle a klidně. Roj mohl mít asi tak kolem 2 kg. Usadil se 5 m daleko od původního úlu na větev vzrostlé jabloně. Roj jsem dvakrát řádně porosil, ale přesto muselo sebrání proběhnout na 2x. Včelky obsazovaly především vnější část úlku, ale později se již pěkně stáhly dovnitř. Je to asi 2 roj z tohoto včelstva, medobraní je asi fuč, tak jsem je dal do letního úlku s 1 souší a 5ti mezistěnami na rámkách 42x27,5 cm. Když se nudí a nechtěj nosit, tak ať tedy staví ... Budoucnost ještě není jasná, pravděpodobně je spojím s jiným včelstvem, nebo komplet přez přeléták vyměním problematické včelstvo č. 3..

23.6. sběr 2 rojů na Mostecku. První celkem malý, asi tak 0,75 kg, druhý pěkný v zahrádkářské kolonii, váženo 2 kg. Rojáky umístěny dočasně na zahradě pro uklidnění.
Roják odvezen i s rojem 29.6. ve večerních hodinách ke kolegovi Václavovi na včelařskou zahradu.

24.6. sběr dalších 2 rojů na Mostecku a Bílinsku. Oba celkem pěkné roje, asi tak 1,5 - 2 kg. Rojáky opět dočasně umístěny na zahradě, než dojde k převozu na stálé místo.
Roják odvezen i s rojem 29.6. ve večerních hodinách ke kolegovi Václavovi na včelařskou zahradu.

14.7. pokus o sběr roje z elektrické rozvodné skříně na jednom paneláku v Mostě. Bohužel, včely byly schovány již za přepážkou skříně. Pokusil jsem se je tedy vyhnat kouřem, což se zdařilo, ale bohužel matičce se podařilo proklouznout na poblíž stojící vzrostlý strom, kam ji včelstvo následovalo. Roj se usadil asi 8 m vysoko v úplné špičce mladé lípy, kam jsem za ním již neměl přístup. Druhý den již byly pryč.

16.7. sběr zalétnutého roje v Chanově u Mostu. Roj byl "rozplácnutý" na stěně budovy mat. školky ve výšce asi 7 m a měl tak 1,25 kg. Za pomoci požárníků a jejich skládacích hliníkových žebříků roj zdárně odchycen ( matka nespatřena ) a převezen na mojí zahradu.
Roják odvezen i s rojem xx.8. ve večerních hodinách ke kolegovi Václavovi na včelařskou zahradu.
 

19.7. nezdařený odchyt roje na benzínovém tanku v areálu CHZ Litvínov. Zavolali mi hasiči z CHZ, ale než jsem dorazil, roj se zvedl a odletěl neznámo kam.
 

28.7. sběr dalšího roje v Souši u Mostu. Roj byl zavěšený asi 2 m vysoko na vodorovné větvi vzrostlé švestky. Visel na místě již od předchozího dne a měl tak 1 kg. Matku jsem se ani nepokoušel zahlédnout, po mírném zarosení jsem ho smetl přímo na rámky vystrojeného rojáku a po 20 minutách převezl na mojí zahradu.
Roják odvezen i s rojem xx.8. ve večerních hodinách ke kolegovi Václavovi na včelařskou zahradu.
 

30.7. sběr roje u obchoďáku Albert v centru Mostu. Roj se usadil v keři nedaleko vchodu do marketu, proto ho chtěli co nejdříve odstranit. Na místě visel jen krátkou dobu, měl tak do 1 kg. Po mírném zarosení jsem ho sklepl přímo na rámky vystrojeného rojáku. Včelky byly dost neposedné, stále se jim moc nechtělo stáhnout se do rojáku a uklidnit se. Asi po 25 minutách jsem roják zavřel a převezl na mojí zahradu.
Roják odvezen i s rojem xx.8. ve večerních hodinách ke kolegovi Václavovi na včelařskou zahradu.
 

8.8. sběr roje z keře u vchodu do mateřské školky v centru Mostu. Roj byl zavěšený asi 0,5 m nad zemí. Visel na místě již asi jeden, nebo dva dny a měl tak do 1 kg. Opatrně jsem ho sklepl přímo na rámky vystrojeného rojáku a po 45 minutách převezl na mojí zahradu. Odchyt byl celkem bezproblémový.
Roják odvezen i s rojem xx.8. ve večerních hodinách ke kolegovi Václavovi na včelařskou zahradu.
 

19.8. záchrana zalétnutého včelstva z pokácené dutiny staré lípy v areálu zámku Jezeří na Chomutovsku. Kastelánka mě kontaktovala, že při likvidaci následků větrných poryvů kdy bylo polámáno mnoho stromů, včetně několika starých chráněných líp se objevilo několik včelých rodin. Bohužel stromy se většinou zlomily v místech vyhnilých dutin, kde právě včely sídlily. Stromy se poté musí na příkaz ochranářů zkracovat ( zůstávají z nich fakt pěkný 8-15 m holý pahýly ?! ) a tak se jim na jedno z nádvoří zřítilo i toto včelstvo v dutině, která pádem praskla a včelky byly v tu ránu napospas osudu.
Zavolali sice dost pozdě, asi po dvou dnech, protože s tím nechtěl nikdo nic mít a místním bylo zase proti mysli je zlikvidovat, ale já se rozhodl, že když už měli tu snahu oni, tak to zkusím i já. Vybral jsem nejschopnější, největší kusy zbylých plástů jak s plodem, tak s vajíčky ( nevím, možná budou již poškozená ?) a tyto jsem tenkým drátkem upevnil do dvou prázdných rámků. tyto rámky jsem umístil do středu rojáku a zbytek rojáku jsem vybavil mezistěnami (bohužel, souše jsem neměl). Včelstvo bylo semknuté v rojovém chumáči hned vedle rozbyté dutiny, tak jsem předpokládal, že tam matička je a že je v pořádku. Napoprvé se přemístění celého chumáče nezdařilo, nějak se jim ten upravený domov nelíbil a tak včelstvo po několika minutách vylétlo z bedny jako by se rojilo. Už jsem si myslel, že mi vzaly čáru na jeden vysoký strom který stál opodál, ale matička asi nesdílela to jejich nadšení a zůstala dole u bedny a tak se včelky začaly stahovat zpět.
Bohužel né do bedny, ale jen na její vnější strany. Za půl hodiny byla bedna obalená včelstvem, jen uvnitř bylo prázdno. Říkal jsem si, když se vrátily, tak tam přeci musí matka být, tak jsem je začal trochu rosit vodou a prohlížet chumáč a najednou hle - matička si to štráduje po zmoklých zádech svých dcerušek. Dal jsem ji do klícky zavřené kouskem mezistěny (MD těsto jsem samozřejmě s sebou neměl) a pomozí drátku jsem klícku zavěsil doprostřed rojáku. Potom jsem většinu včel opatrně nametl pomocí jemného štětce do rojáku přímo na uličky plástů, bednu jsem přivřel a za dalších 20 minut již bylo vše v klidu a v "bedně". Včelky byly i z popisu "domácích" velmi mírné a klidné, neútočily a spíše se chovaly "vzorně". To se potvrdilo i mě, a tak jsem snad sice dost pracně, ale přeci jen zachránil, a zároveň získal další dobré včelstvo. Roják jsem umístil dočasně na své zahradě, a až se včelky trochu zklidní, tak je asi trochu pokrmím a pak se uvidí co dál.
Jinak je tam ještě jedno, asi tak dvakrát větší včelstvo v obnaženém, prasklém kmeni ve výšce tak 13-15 až 17 m nad zemí. Zdola jsou krásně vidět skoro metrové plásty, tak 4 až 5 kusů, obalené včelami.Bohužel není jak se k nim dostat a strom se má právě o prasklý kmen zkracovat. Myslím, že záchrana se asi nepodaří a tak zůstanou včely napospas osudu. Roják odvezen i s rojem xx.8. ve večerních hodinách ke kolegovi Václavovi na včelařskou zahradu.
 

24.8. další záchrana zalétnutého včelstva z dutiny pokácené staré lípy v areálu zámku Jezeří na Chomutovsku. Dřevaři rozřezávali na kusy pokácenou lípu, přičemž narazily na včely v dutině. Prý to odnesli dost žihadly, i paní kastelánka z Jezeří si jedno vyfasovala. Přesto zavolala, abych je přijel zachránit. Dutina nebyla nijak veliká, asi 40-45 cm na výšku a 20-25 cm na šířku. Plásty byly jen asi 4 po celé délce, z toho jeden takový tenký při stěně.
Vyřezané plásty jsem umístil pomocí tenkých drátků do většího rojáku do 3 prázdných rámků + 3 rámky s mezistěnami. Matku jsem nezahlédl, ale pravděpodobně se mi ji podařilo sklepnout spolu s ostatními včelami hned při přemisťování plástů do rojáku. Zásob bylo poměrně málo, spíše dost zavíčkovaného plodu.
Šlo to celkem dobře ( ňákou tu praxi v přemisťování a záchraně včel už přeci jenom mám :o) ... ), asi za hodinu a půl jsem odjížděl i s celkem klidným včelstvem na zahradu, kde jsem je prozatimně ubytoval.
Roják odvezen i s rojem xx.8. ve večerních hodinách ke kolegovi Václavovi na včelařskou zahradu.
 

Letošní rok byl na roje celkem dost bohatý, ale řekl bych přiměřeně vůči dobrému počasí a tedy i dobrým podmínkám v rozvoji včelstev. S prací s různými roji musím říci, že jsem velmi spokojen, protože se mi většina, vlastně všechny roje, ke kterým jsem se dostal, podařilo zdárně odchytit a dobře ubytovat. Takže žádný z rojů nepřišel nazmar a rozvíjí se na příští rok pro řádnou snůšku.

První hlavní snůška v roce 2005 byla opět v období květu ovocných stromů jak v zahrádkářské kolonii, tak i v přilehlém sadu s meruňkami, broskvemi a jabloněmi. Druhou snůškou, kterou jsem letos zaznamenal bylo kvetení malolisté lípy, v jejímž období se většina včelstev velmi pěkně rozvíjela a zesílila. Od poloviny července již včely dost slídily, a přestože pomalu, ale jistě sbíraly zásoby z okolních luk, nebyl již bouřlivý ani další rozvoj ani masivní zvyšování zásob.

Jarní snůšku jsem jako obvykle asi moc nevyužil, nebo si to alespoň myslím, protože včelstva tak brzy nejsou ještě v plné síle, tak se můžu jen uklidňovat, že jim snůška vydatně pomáhá v jarním rozvoji, další příčinou jsou také většinou velké cukerné zásoby ze zakrmení na podzim. Řekl bych, že zásoby na zimu jsou zbytečně veliké, nebo spíše včelstva jdou do zimního klidu v menší síle, než by mohla/měla jít. O využití zimních zásob při jarním rozvoji mám zatím jen malou představu.

Již dlouho jsem měl naplánovanou stavbu slunečního tavidla včelího vosku, ale až letos díky mé "oficiální pracovní nezaměstnanosti" jsem se k jeho stavbě dostal. No a jak to dopadlo a jak jsem s novým "pomocníkem" spokojen se dozvíte zde.

Protože se mi letos podařilo nasadit medníky asi tak 14.4.2005, což se mi povedlo tak brzy nasadit medníky bohužel zatím poprvé, vyplynulo z toho i první vytáčení po jarní snůšce medu z květů ovocných stromů a to 1.medobraní 6.6.2005. Vlastně jsem vytáčel pouze 9 rámků z medníku podkrovního včelstva č.1 + 3 rámky ze včelstva č.2. Celková výtěžnost 1. medobraní byla 22,5 kg medu.
Výpočtem jsem se rozhodl rozdělit zbylé období přesně na půl, takže 2. medobraní by mělo proběhnout nejpozději do konce července ( 2 měsíce, tj. 60 dní na sběr, zaplnění a vyzrání medu ) a potom 3. medobraní provést do konce září a pak hned krmit jako loni ( taktéž období 2 letních měsíců ). 60 dní na zaplnění medníku by mělo včelkám bohatě stačit, spíše bude nutné provádět i občasné kontroly na váhu medníků, která bude závislá na množství snůšky.
Toto rozdělení se mi zdá ale přijatelné a moudré a chtěl bych na něj najet nastálo i v dalších letech. ( v některých včelařsky úspěšných krajích prý vytáčejí med i 4-5x do roka !) Vše je tedy hlavně podmíněno včasným nasazením medníků na silně vyzimovaná včelstva. Myslím, že 3násobné vytáčení přinese k mé spokojenosti dostatečné medné výnosy.

Druhé medobraní jsem byl nucen posunout kvůli zaplnění medníku včelstva č.2 již na 13.7.2005. Bylo vymeteno 9 rámků z medníku včelstva č. 2 + 5 rámků ze včelstva č. 3. Celková výtěžnost 2. medobraní byla 25 kg medu.

Třetí a poslední medobraní se uskutečnilo 29.8.2005. Bylo vymeteno asi 15 různě zaplněných rámků získaných průběžnou kontrolou všech včelstev. Celková výtěžnost 3. medobraní byla asi 25 kg tmavšího, jemného, chutného medu.

Podzimní zakrmení jsem letos naplánoval na stejné období jako vloni, s tím rozdílem, že si ještě během roku rozmyslím množství krmení pro jednotlivá včelstva. Krmení by tedy mělo začít nejpozději 1. září, tradičně bych ho chtěl zakončit nějaký tím léčením formidolovými deskami. Jasným ukazatelem množstvím bude samozřejmě síla včelstva na konci sezony, ale možná bych rád ověřil teorii jednoho slovenského kolegy, který tvrdí, že 9 kg cukru na včelstvo bohatě stačí, což v praxi sám již několik let praktikuje. zde bych chtěl říci, že rozhodně nejde o jakékoliv finanční škůdlení z mé strany ( vždyť včelky si na sebe bohatě vydělají ! ), ale spíše o pokus, zda by nemohlo být na jaře pro větší rozvoj plodu více volného místa na kladení pro matku. Zatím mé zkušenosti ukázaly na dost velké přebytky zimních zásob na jaře v úlech a tím k znemožnění řádného plného jarního rozvoje včelstev. Matka nemá na jaře díky obsazeným buňkám kam klást. Do krmení je zatím dost času a tak si to všechno ještě několikrát promyslím.

1. dávku krmení (2 x 4L CR = 5 kg cukru) jsem vložil podle plánu dne 29.8.2005 do prázdného medníku přímo na rámky ve sklenicích s prosakovacím víčkem do včelstva č. 2 ihned po odebrání medných zásob. U ostatních včelstev zatím nevím, jak na to, včelstva jsou ve vysokých nástavcích hned na sobě. Jeden tip na pěkný krmítko už mám, co nejrychleji to budu muset odzkoušet.

Další krmení proběhlo celkem bez problémů, pouze jeden z rojů z podkrovního úlu jsem začal krmit asi moc pozdě a včelky z důvodu studeného počasí neodebraly náležitou dávku krmení. No, nevím, zda jim zásoby pro jaro budou stačit, ale nic si z toho nedělám, holt jim to budu muset vynahradit větší péčí na jaře. Jde ale jen o jedno včelstvo, a tak se vůbec nic neděje.

Ostatní včelstva mají své zásoby "pod střechou", některá dostala i více než 12 kg cukru, tak jsem zvědavý zda to přinese na jaře nějaký viditelný přínos.

Preventivní podzimní léčení formidolovými deskami jsem zahájil 2.9.2005. Desky jsem vložil do všech včelstev (viz. deníky) umístěných v některém z vysokých nástavků - budoucích zimních plodištích. Jako vždy se to samozřejmě včelkám většinou dost nelíbilo, ale nic se nedá dělat a v tomto případě prevence před warroazou je nezbytná. Ostatně, při poslední prohlížení včelstev jsem i občas zahlédl, nějakou tu včelku s roztočem warroa na tělíčku, a jednoho roztoče jsem poprvé viděl v pohybu. Velice mě překvapila rychlost, jakou se tento malý roztoč pohybuje !!! Opravdu, přeběhl celé tělíčko včelky během vteřiny ! Teď už si umím lépe představit pohyb těchto roztočů po úle a ve včelstvu a je mi jasné, že klidné a pomalé včelky slouží vlastně zároveň jako dopravní prostředky pro roztoče při přemisťování mezi úly, uvnitř úlu je rozhodně k pohybu moc nepotřebují.

Jinak léčení proběhlo bez problémů a protože jsem dostal pár desek Formidolu od přítele Václava, někde jsem léčil i dvakrát. Trochu problém se objevil u včelstva č.3, včelstvo tak nějak zesláblo, trochu mi připadalo, jako by přišlo o matičku, ale myslím, že prosincová prohlídka by mě mohla uklidnit - zdálo se mi, že včelstvo na konci roku začíná dost brzo plodovat - nejspíše proto, že potřebuje dohnat množství dělnic v úle.

Podzim v r.2005 přišel asi v polovině září. 10. září se trochu ochladilo, ale následující týden byl nadprůměrně teplý, s teplotami až 28-30ºC. Bylo to velmi výhodné pro zakrmení včelstev cukerným roztokem, který byly včelky schopné odebírat až 4L sklenici za 1-2 dny.
Po 16.září již byly teploty většinou okolo 16-20ºC, v noci už bylo 8-10tiºC, hlášeny byly první přízemní mrazíky. Přez den začalo být značně sychravo a dost často foukal i silný vítr.
    Včelstva vesměs zazimovala v průměrné síle, pouze jedno možná jako slabší a jedno méně zakrmené. Možná z nich budou do jara "slaboši", ale pokud jim to pud dovolí, tak jistě příští rok vše doženou. Včelky už jsou takové ...

Letošní včelařský rok nebyl zdaleka tak úspěšný, jako dva předchozí. Na vině bylo především velmi špatné, dle statistik podprůměrné počasí, které způsobilo v druhé, hlavní snůškové dekádě poměrně malé přínosy medu do včelstev. Vůbec celková produkce medu byla letos poměrně malá, což způsobilo hlavně počasí a tím následkem i malé medování většiny rostlin. Odchycené roje zůstaly bez krmení dost slabé, většina musela být spojena se silnějšími, zakrmenými včelstvy. I letošní roje, myslím si, nebyly nějak zvlášt přínosné. Šlo většinou jen o průměrnou velikost, spíše byli podprůměrné. Žádný velmi kvalitní, obří roj jsem letos nepotkal.

V září 2005 se mi podařilo získat z pozůstalosti po starém včelaři 12 starších nástavků - zadováků na rámek rozměru 36x27 cm s uspořádáním na teplou stavbu. Samozřejmě jsem hned zpočátku počítal s předěláním všech nástavků na rámek optimal 420x275x28 mm. Šířku nástavku jsem zachoval, širokých optimálových rámků se vejde do nástavků přesně 9 ks. Zamýšleným plánem je použití dvou spodních nástavků jako plodiště ( no, 18 rámků 420x275x28 mm je na plodiště opravdu dost, no uvidíme co ukáže praxe ) a jednoho nástavku jako medníku. Po předělání všech beden by to tedy mohly být kompletní 4 ks úlů. Předělání bylo dost pracné, ale na druhou stranu materiál byl již k dispozici, šlo o pouhou úpravu podélného rozměru. Dna byly přesně 4 kusy - musel jsem je taktéž předělat. Chyběly jen víka, ale to již nebyl tak veliký problém. Jak jsem již psal výše, předělání s natřením všech beden bylo dost pracné a zabralo nějaký ten čas, ale výsledek myslím stojí za to. Jelikož jsem zachoval drážky i šířku nástavku a získal jsem i mnoho rámků na starý rozměr, je možno použít v budoucnu tyto úly i např. na rozchovávání včelstev.
Integrace kratších rámků do úlů na delší rozměr je, jak mám odzkoušeno bezproblémová, a tak by byl i případný přechod rozmnoženého včelstva do úlu Optimal zcela bezproblémový.

Všechny tyto úly zamýšlím umístit na včelařskou zahradu v Mostě. Ostatně prozatím jiné místo na ustanovení úlů nemám, akorát nevím, zda se mi to podaří ještě tento rok, či zda vše proběhne až na jaře příštího roku. No, uvidíme, jak to časově a hlavně "tepelně" vyjde.

Na pozvání p. Táborského z včelí farmy Lom jsem se v prosinci zůčastnil tradičních "Medových Vánoc" konaných v prostorách Litvínovské "Scholy Humanitas". Šlo mi hlavně o dopolední odborné semináře o včelaření.
Bohužel se jednalo převážně o přednášky komerčních "producentů medu", včelařských potřeb a medařských "kšeftmanů". Smutným zjištěním bylo to, že tito lidé, možná si to ani neuvědomují, mají včely už jen jako výrobní nástroje a prostředek k vlastnímu ať již živobytí, nebo k obohacení. V každém případě si myslím, že už to nemá se včelařením, jako takovým nic společného. V případě producentů medu je v tom naštěstí ještě alespoň kus poctivé práce, ale v případě rádoby "obchodníků" - to už ať si každý přebere sám.
Na toto poznání mě přivedla přednáška přítele Kolomého (asi každý ze včelařů ví, o koho jde) a můj osobní rozhovor s ním.
Další na pořadu byla trochu divná ukázka velkovčelaření ve Francii přítele p. Kamlera - dá se vůbec srovnávat nesrovnatelné ? - myslím tím předpisy EU, resp. jejich dodržování u nás a ve Francii.
Jako nejhorší se ukázala přednáška p. Halady - bývalého funkcionáře ČSV a jednoho z předních obchodníků s medem a dalšími včelými produkty obsahujícími med. Nehodlám se o tom raději rozepisovat a ani se k tomu nebudu vracet - nechápu, jak takový člověk může někde s něčím obchodovat ! A pokud si někdo myslí, že je to pouze můj názor, tak bohužel není - bylo nás víc, kteří jsme se na tomto názoru shodli.