link

Takže "Proč ?" ..., no dnes se již této otázce tak trochu usmívám, ale než jsem začal sluneční tavidlo používat, tak jsem v jeho výhody ještě moc nevěřil.
    Mým hlavním důvodem jeho stavby bylo pracné vyvařování rámků v plecháčích používaných převážně do trouby, které se ale ukázaly na mé nové standardní rámky 420x275 mm malé a větší plošnou nádobu se mi nikde nedařilo najít. Také to samotné vyvařování není moc příjemná záležitost:
  - dovoz a skladování rámků domu do kuchyně
  - příprava kuchyně (kamen) na vyvařování
  - pokapaný sporák a kuchyňská prac. deska zbytky odkapávajícího vosku
  - úklid po vyvařování
  - čištění plechů a kamen po vyvařování
  - a další různé nepříjemnosti ...
a to vše pouze za účelem odstranění starého vosku z plástů co nejšetrnějším způsobem a zároveň jakási dezinfekce rámku proti jakýmkoliv škůdcům usídleným jak ve vosku, tak i např. v samotném dřevě rámku.
    Jistým, jednodušším řešením se ukázalo používání slunečního tavidla. Přiznám se, k tomuto řešení jsem dospěl sice již dříve, ale odkládáním jeho realizace jsem se zbytečně připravil o dost času věnovaném vyvařování rámků. Proto tedy jedna z prvních zásad nejen pro začínající včelaře, postavte si co nejdříve sluneční tavidlo !, ulehčí a usnadní Vám to v mnohém práci s použitými rámky se starým voštím a se zpracováním včelího vosku.

Stavba slunečního tavidla není žádná složitá věc. V principu jde vlastně jen to, aby bylo tavidlo co nejlépe utěsněno proti případným únikům tepla a tedy vlastně úniku tepelné tavící energie. Ale ani toto zase není tak hrozné, účinnost tepla na vosk je opravdu veliká. Včelí vosk se taví při teplotě +60 až +65ºC, přičemž dosažená teplota ve slunečním tavidle bývá v rozmezí +77 až +95ºC !!! Je tedy jasné, že s roztavením vosku v dobře postaveném slunečním tavidle nebudou problémy.
    Před stavbou si rozmyslíme a poté zvolíme potřebnou velikost tavící bedny podle požadovaného počtu najednou se tavících rámků. Pro mé amatérské potřeby stačila bedna na dva velké rámky (apropos: malé se tam vejdou taky ;o) ... ). Berte taky v úvahu možnosti pozdějšího transportu bedny, její váhy a tím i lehčí manipulace. Taktéž doporučuji přihlédnout k velikosti (rozměru) tavícího skla, protože to dnes také není zrovna zadarmo (s výhodou se dají využít všelijaká stará skla z různých vitrín, které se mnohdy někde válejí bez užitku)
    K samotné stavbě bedny/budoucího tavidla je zapotřebí celkem minimu materiálu:
  - 1 ks dřevěná základnová deska o síle 15-20 mm
  - 3+1 ks dřevěné bočnice - výška á 100-120 mm o síle 12-20 mm ( přední bočnice je o kousek á 10-15 mm vyšší )
  - 2 ks podélné dřevěné hranolky o rozměru tak 30x30x350 mm ( leží na nich vnitřní tavící sklo )
  - asi 30 ks vrutů do dřeva 4-4,5x40-45 mm dlouhých
    Posledními, výměnnými částmi tavidla jsou:
  - 1 ks vnitřní, ze spodní strany začerněné sklo o síle 3-5 mm
  - 1 ks venkovní krycí sklo o síle 4-5 mm (silnější je sice dražší, ale nemělo by při jeho manipulaci dojít tak snadno k jeho rozbití)
  - antikorová, nebo bakelitová vanička na vytavený vosk (možná i umělohmotná odolávající vyšším teplotám např. teflonová apod. - mě se podařilo sehnat z jedné staré potravinářské vitríny kus antikorového lemu, a tak jsem to trochu na krajích upravil a korýtko bylo hotové :o) .. viz. 4. obrázek)
Poslední jmenované výměnné díly je samozřemě možné obměnit za Vámi dostupné jiné pomůcky či rozměry.

Celé tavidlo jsem natřel tmavým Luxolem na dřevo ( mahagon ), takže i vnější tmavé plochy přitahují tepelné záření a tím i tep. energii. Bočnice jsou vyhřáté a neodebírají zbytečně energii z vnitřku tavidla.

V používání tavidla taktéž nehledejte nic složitého .....
 
Za slunečného dne vyndáme tavidlo na co nejslunější místo, natočíme ho směrem ke slunci a nějakým podkládacím předmětem (cihla, kámen, cokoliv ...) ho podložíme do mírného úhlu. Tento mírný úhel je potřebný pro plynulé stékání roztaveného vosku do misky, umístěné na vnitřní spodní straně tavidla. Dokonce jsem kdesi na Internetu viděl fotografie velmi efektivních statických, otočných stojanů na sluneční tavidla, které se s minimální námahou dala lehce manuálně otáčet za sluncem. Opravdu dobrý, a velmi účinný nápad. Kdo má na podobné stojany místo na zahradě, materiál a chuť do stavby, ať si tavení vosku ještě více usnadní - napadá mě lehce úsměvný slogan: " ... naše tavení je potěšení .." .

Při teplotě 28-30°C na sluníčku se vosk začíná vytavovat v tavidle z plástu tak za 15-20 minut a za 25-35 minut je již převážná část z vosku ve vaničce pod tavícím sklem. Pokud by se Vám podařilo sehnat nějakou vyšší vodotěsnou vaničku, dopodučuje se do ní dát asi do poloviny vodu. Nemělo by potom docházet k nalepení vosku na stěny vaničky.
Vosk je kompletně vytaven tak za 45-50 minut. Příjemné je zjištění, že nečistoty zůstávají v kostře plástu vytvořené z košilek plodu. Vlastně to vypadá, jako že se plást netaví, ale ve skutečnosti je všechen vosk vytaven a na tavícím skle zůstává jen křehký skelet plástu z košilek a zbylých nečistot. Tyto zbytky nejlépe odstraníme z tavícího skla po vyndání vytaveného rámku nějakým dřívkem nebo nějakou jinou stěrkou. P O Z O R !!! teplota tavícího skla, zespodu začerněného barvou je opravdu vysoká, řekl bych tak 70-85°C, možná i více a tak může dojít k popálení rukou !!!
Takže Vás předem upozorňuji, pokud někdo zkusíte očistit tavící sklo holou rukou, budete se asi dost divit.

Výhody slunečního tavidla poznáte hned při prvním použití:
 
  - asi největší výhodou je celkem bezpracné vytavení vosku z rámku
  - žádné mechanické porušení rámku = delší životnost rámku
  - zachování stávajícího vydrátkování rámku
  - zmenšené náklady a pracnost s novým drátkováním rámků oproti vyřezávání
  - nějaká ta dezinfekce rámku - teplota v tavidle není sice 100ºC, ale přesto myslím, že některé choroboplodné zárodky přeci jen vezmou za své
  - možnost tavení i vyřezaného voští nebo prostavěných plástů
  - rychlost a výkonnost tavení vosku
    (opravdu jsem byl překvapen, velkou výkonností tavidla v pěkný sluneční den)
  - opravdu čistý vosk, celkem bez mechanických nečistot (čistotou jsem byl opravdu mile překvapen !)
  - jednoduchá a rychlá obsluha tavidla
  - levné náklady jak na stavbu, tak hlavně na provoz slunečního tavidla
  - ekologické vytavování
    (nejsem žádný ekolog, ale řekl bych, že šetrněji a "přírodněji" to snad už ani nejde :o) ...)

Nevýhody slunečního tavidla:
 
  - hmm ... tak nějak přemýšlím o nevýhodách slunečního tavidla a nějak mě žádné nenapadají ...
v odborné včelařské literatuře se hovoří o tom, že je sluneční tavení co do výkonnosti vytaveného vosku slabší, než jiné metody (pařák, vyvařování voští). Podle mého názoru je ale sluneční tavidlo opravdu dostatečně učinné a ztráty si myslím jsou opravdu minimální. Ostatně to každý posoudí sám, až bude mít možnost prohlédnout si své první vytavené, téměř papírové včelí košilky - kostry starých plástů.
    (možnost používání tavidla jen za slunečních dní bych bral jako provozní záležitost)
 
    takže těch nevýhod asi moc nebude .... další důvod proč se pustit do stavby a používání slunečního tavidla ...

Zpracování včelího vosku:
 
Jako včelařsky založený člověk dávám rozhodně přednost efektivnímu využití včelího vosku, takže svíčky ani jiné figurky z vosku nepreferuji. Je pro mě mnohem důležitější, hlavně z ekonomického a efektivního hlediska chovu včel získat ze starých plástů a voští co nejvíce čistého vosku a ten potom směnit za nové mezistěny do nových, nebo vytavených rámků. Cena se při odevzdání vosku dost liší, a tak když zaplatím 80-90 kč/kg za nové mezistěny s odevzdáním vosku oproti 150-155 kč/kg při běžném nákupu, získám tím mnohem větší počet mezistěn za stejnou cenu a tak si vlastně včelky sami částečně na nové mezistěny s mou pomocí přispívají. Díky slunečnímu tavidlu je to nyní opravdu hračka.
Vosk vytavený a vyjmutý z tavidla samozřejmě ještě jednou doma převařím ve větším kastrolu s dostatečným množstvím vody a tak odevzdávám celkem kompaktní a čistý "koláč" (no on je to spíše již dort !) o váze 2-3 kg/rok. Prozatím jsem měl tedy spotřebu mezistěn vždy větší ( tak 6 kg ), ale v budoucnu bych se chtěl tak nějak zaběhnout do ustálených kolejí pravidelného počtu včelstev, a potom by snad mělo být pravidlem obměňovat dílo s menšími náklady než doposud.

Na závěr ještě jedna ukázka pěkně propracovaného slunečního tavidla včelařských bratrů Pravdových. Více již na jejich www stránkách.

No, doufám že se mi povedlo sesmolit určitě ne vyčerpávající, ale alespoň trochu informativní článek a základní náčtr, s těmi nejdůležitějšími informacemi o slunečním tavidle vosku, které přináší každému včelaři usnadnění a zefektivnění jeho práce. A pro ty, kteří se na základě mého článku pustí ihned do jeho stavby, přeji mnoho úspěchů a zdaru jak při jeho stavbě, tak i při jeho používání !
Ať vám slouží ku prospěchu tak jako mě ...