Jak jsem již psal k odkazu na tuto stránku, při jedné s posledních návštěv přemístěných včelek z bývalého statku, jsem byl upozorněn na další včely nastěhované opět do dutiny po starém okně ve zdi právě rekonstruovaného kravína v té samé vesnici. Bylo to jedno z těch míst, kde se včely dost shromažďovaly již na jaře v květnu, ale mým pozorováním jsem nezjistil, že by se tam byly nastěhovaly. No v každé případě tam nyní jsou, je to opět již docela silné včelstvo ( dle počtu množství vylétajících včel ). Podle získaných informací se již majitel jednou pokusil vletový otvor zazdít, ale celkem bezúspěšně, včely si našly jinou cestu ven. Další pokus byl o vypálení z dutiny, ale ani ten nebyl asi moc úspěšný, protože podle vyprávění jednoho přihlížejícího se včelky rozhodly bránit a vyletěly ven na vetřelce - no, nejspíše to nezvaným návštěvníkům stačilo, včelky si získaly opět respekt a teď je již situace zase o trochu klidnější ...:o))
Zapracuji na tom, a jestli bude majitel přístupný, zkusil bych je zase přemístit do "vlastních" řad.

Dne 5.8.2002 jsem se domluvil se správcem statku a tedy i kravína, který již o včelách od zaměstnanců věděl, že pokud nenadělám příliš škody, mohu je odtamtud odstranit. Hned odpoledne jsem odstranil jednu celou a jednu půlku cihly v zazděném okenním oblouku. Dutina byla poměrně úzká, asi 35 cm, celková šířka starého okna byla asi 80 cm, ale plásty nebyly po celé délce dutiny. Protože původní vletový otvor byl vpravo a později po zazdění si udělaly včely vletový otvor na opačné straně, tedy vlevo, byla i polovina plástů směrována šikmo k prvnímu otvoru a druhá polovina plástů zase k druhému, novějšímu vletovému otvoru a uprostřed byly prostřední dva plásty na sebe napojeny.
Plástů nebylo tolik, asi 6 velkých a na kraji malá nová stavba. Včelstvo nebylo v takové síle jako včely ze statku, přesto nevypadalo špatně. Také síla plástů byla jen asi max. 3 cm. Zato prostřední, plodové plásty byly mnohem více zakladeny, resp. již plné zavíčkovaného plodu mladých včeliček. Zásoby se táhly celkem pravidelně na horní partii každého plástu v šířce asi 10 cm, některé zásoby byly již zavíčkované (převážně na prostředních plástech), ale většina medu v okrajových plástech byla zatím ještě nezavíčkovaná. Včelky byly vcelku mírné a dobře obsedaly plásty.

Opakoval jsem tedy svůj postup z předešlého získání včel. Začal jsem zleva odřezávat jednotlivé plásty, nejprve ty s budoucími zásobami. Nejčistější plásty s medem a pokud možno samozřejmě bez plodu!, jsem umísťoval do 5-ti litrové lahve na zásoby pro včelky, ze tří největších zaplodovaných plástů jsem opět pomocí tenkého drátku "vyrobil" dva rámečky 420x275 mm a ty jsem umístil do malého přenosného úlku na 6 rámků. Zbývající 4 rámky byly s novými mezistěnami. Včelky jsem se snažil od začátku vyřezávání plástů ometat opatrně přímo do úlku. Plásty jsem vyřežával samozřejmě za pomoci odýmením dýmákem a vyhnání zbytku včel na zůstávající plásty.
Po vyřezání všech plástů zůstalo ještě v dutině množství včel. Vzal jsem tedy malý kbelíček a v domění, že zbytek včel přemístím ometením a přesypáním včel do úlku jsem se jal dokončit přemístění včelstva. Ale ouha! včelky již neměly k dispozici plásty na osednutí, navíc byly asi již také jaksepatří mou otravností naštvané a tak se jaly zchladit si žáhu na příčině jejich rušení. Šesti bodnutím přez můj domělý "skafandr" ( montérky s laclem z pevného plátna + mont. blúza + kožené rukavice + včelařský klobouk se závojem) v téměř jednom okamžiku mi daly zcela jasně najevo, že dnes toho již bylo dost a jestli si nechci koledovat o malér, ať se raději klidím. Pochopil jsem ..... nebylo co řešit, včelky se potřebovaly uklidnit. Také matku jsem do této doby ani jednou neviděl a tak jsem tedy nechal pootevřený úlek a zavěsil ho na zeď přímo k otevřené dutině v domění, že plásty s plodem přilákají včely-pečovatelky a ty zase že případně dotlačí matku taktéž do úlku.
    No, plán to byl dobrý, akorát že mi moc nevyšel. Druhý den (6.8.2002) jsem v pozdní odpoledne asi v 17:00 jel zkontrolovat, zda se zdařilo přemístění včel. Hmmm ... nezdařilo. Úlek byl až na pár vos a několik mlsných včel zcela prázdný a uvnitř dutiny ve zdi byl klidný hrozen včel (viz. foto), bylo jasné, že se přemístění nezdařilo, resp. že se mi asi nepodařilo přemístit matku, či že "vypochodovala" nazpět do dutiny ve zdi. Umístil jsem tedy pod hrozen provizorní skluz do úlku a chtěl jsem včely takto sklepnout či spíše smést do úlku. No jasně, smetáček ale včelkám nějak nevoněl a začaly být podezřele zvědavé, cože je to zase ruší. Řekl jsem si tedy, že to zkusím tedy mírněji - jemným kouřem je pomalu "dotlačit" do úlku. Zase nic, včelky místo do úlu začaly stoupat po zdi nad dutinu. Dobrá, řekl jsem si když ven, tak všechny a tu dutinu pak něčím přikreji a potom vám bude ještě úlek dobrý ! Pustil jsem se do toho, nechtěně jsem si přimáčkl dvě včelky v záhybu montérek na předloktí a hned z toho byly dvě bodnutí, ale jedno přímo do žíly a řeknu vám, hned jsem vycouval nejen pro FENISTIL-Gel, ale ještě i pro vaťák, abych nebyl přeci jenom tak lehký terč. Bolest to byla tedy pořádná, ale pokud se použije hned po bodnutí ten FENISTIL, tak je to za chvíli již pohoda. Dýmil jsem ještě chvilku. Dutina začínala být skoro prázdná od včel a najednou ejhle !!! po včelkách sedících nad dutinou si to štráduje podezřele velká včelka s takovým sexy zašpičaťělým zadečkem. Bylo dílem okamžiku odchycení právě vylezlé matky do připravené plastové krabičky (vidíte, já říkal že při takové akci je potřeba mít všechno pořád připravené při ruce, hlavně, když je člověk na to všechno sám !). Nechal jsem včelky na pokoji a vítězoslavně jsem si odnášel matku dál od včelstva.
    Protože jsem se sám přesvědčil, a také zkušenosti z Internetu od jiných včelařů říkají, že zdatná mladá matka by mohla také nakrásně ulétnout, uzavřel jsem se s matkou v autě, vypustil jsem ji na připravené rozprostřené noviny za účelem přemístění do klícky a předtím ještě o zkrácení křídel. No, byla docela živá, létání jí pravděpodobně z důvodu rozkladení naštěstí nešlo, ale i tak mi chvíli trvalo, než jsem jí šikovně chytil, tak, abych jí neublížil a abych jí bez jiného poškození přistříhl jedno křídlo. Matka byla dle mého názoru v dobrém stavu, křídla byla bez otřepení, rychlé, trochu zmatené pohyby na všechny strany, akorát barvy na zadečku byly trochu matné, i když musím uznat že již v podvečet nebylo moc světla. Možná bych ji typoval tak na rok, dva starou, ale nevím, zatím ještě nemám v tomto ohledu ty patřičné zkušenosti. Potom jsem ji uzavřel do válcové klícky z hliníkového pletiva, kterých jsem si za tímto účelem několik předem vyrobil a uzavřel jsem obě strany pevnými, dřevěnými zátkami. Takto jsem matku zavěsil do úlku hned vedle rámků s plodem, několik včel ještě v úlku zbylo a tak hned kontrolovaly svou matičku. Na rámky v úlu jsem dal pro udobření řidší medocukrové těsto a úl jsem až na malý česnový otvor uzavřel a zavěsil zpět na zeď do výše dutiny česnem směrem k původnímu vletovému otvoru. Bylo 20:30 hodin, většina včel seděla v chomáči nad dutinou ve zdi a pravděpodobně se již nechystaly na noční pochod kamkoliv. Měly toho pro ten den dost a já, šťastný a nadšený, že se mi snad zadařilo zachránit další včelí společenství, asi taky a tak jsem jel spokojený domů.
Noc byla teplá (19-21°C), sice trochu poprchávalo, ale to by včelkám asi nemělo vadit. Druhý den lehce svítilo sluníčko, řekl jsem si, že nechám včelky zatím v klidu - plánoval jsem při další návštěvě navečer případně přímo odvoz úlu na zahrádku.

Dne 8.8.2002 navečer kontrola přemístění včelstva. Všechny včelky šly za vůní matky a jsou v přenosném úlku. Vletový otvor je trochu zbytečně veliký, včelky srdnatě brání vchod proti hrozně dotírajícím, slídivým vosám. Dutina ve zdi je prázdná (viz. foto), ve 20:15 po zklidnění včel zavření česna a převoz na zahrádku. Na zahradě otevření česna, ponechán pouze průlez na jednu včelu (kvůli loupeži a taky kvůli většímu klidu včelstva, po úplné aklimatizaci a uklidnění jim to ještě později na chvíli úplně otevřu) a matka zatím ještě ponechána v klícce.
Mám v plánu v sobotu (po dvou dnech zalétání včel na nové stanoviště a seznámení se s okolím) označit matku barvou a vypustit ji volně do úlu, možná dám ale asi na týden na letový otvor raději mateří mřížku. Při takovémto postupu a opatřeních myslím, že bude včelstvo celkem uspokojivě a relativně dobře přemístěno téměř absolutně bez jakýchkoliv ztrát. Nyní již jen krmit a donutit včelky dostavět ztracené plásty a připravit si pořádné zásoby na zimu. Mají na to skoro celý srpen, září a možná část října, tak uvidíme, jak se budou činit.

Můj první pokus o získání včel z dutiny prvního stromu dopadl celkově špatně. Jak jsem již psal, matka vypadala na dost mladou a bohužel se jí podařilo uletět při vykuřování z dutiny stromu. Při kontrole asi po 14 dnech byla již dutina stromu opuštěná a po včelkách ani vidu ani slechu. Tato událost mě dost poučila a tak doufám, že se mi to již příště nestane.

Poučení:

- pravděpodobně nejlépe vykouříme ještě nezabydlené včely ( bez pláství a s nerozkladenou matkou )     tzn. zbytečně neodkládat přemístění včelstva ( mohlo by i odletět jinam) - připravit si co nejpodrobnější strategii získání včelstva k dané situaci (umístění) - mít předem připravený prostředek ( úl, roják ) a místo pro nové umístění včelstva - vždy ! mít připravené všechny potřebné nástroje a včel. potřeby pro jakoukoliv práci se včelami     (tenký nůž, nůžky, sirky, klícku, malou skleničku, troud do dýmáku, kleště, staré noviny, mřížku, jemné síto,     rámky ( prázdné, s mezistěnami a souše ), rozprašovač s vodou na uklidnění včel atd.) - rozvahu a klid, dýmit s rozmyslem, v některém případě může méně znamenat více - trpělivost, někdy trvá dost dlouho, než to přestane matku bavit a opustí skrýš - no a s tím souvisí i tak trochu štěstí, že se podaří donutit matku k ústupu

Můj druhý pokus o získání včel z poměrně velké dutiny staré hrušky byl prozatím také dost neúspěšný. Včely z druhého stromu byly již důkladně "ubytované" a tak se mi ani po několika pokusech nedařilo matku se svým doprovodem z veliké dutiny stromu dostat. Předposlední pokus jsem dělal dne 15.7.2002 - bez úspěchu. Včely jsou stále zatím na místě :o((.
Závěr: Dne 5.8.2002 jsem provedl poslední pokus o získání včel z dutého stromu. Kmen stromu měl průměr tak 50 cm a dutina se táhla od země až do výšky 2,3 metru do prvních silných větví. I přez maximální vydýmení dutiny zůstala většina větrajících včel uvnitř stromu, matku jsem tedy nevypudil a tak jsem ukončil veškeré snahy o získání tohoto včelstva. Nechávám je v klidu na pospas přírodě. Osobně jsem nyní jenom zvědav, zda vydrží do zimy a případně jak se s ní vypořádají.
Úplný závěr: Začátkem května 2003 jsem začal opět provádět mé malé kontrolní vyjížďky na kole do osvědčeného blízkého okolí kam se obvykle stahují zalétnuté včelí roje, a tak jsem tedy zkontroloval i loňské nevypuditelné včelstvo. No, možná to bylo někomu již předem jasné, ale já doufal, že tu zimu zvládnou ... Opak je však pravdou, včelstvo, které se mi nepodařilo na podzim vydýmit zimu bohužel nepřežilo ....
  Mým plánem do budoucna je provádění častějších kontrolních prohlídek oblíbených včelích míst v okolí pokud možno v rozmezí 7-10 dnů, aby nemohlo dojít k důkladnému zabydlení zalétnutého roje.

Volba umístění úlu na zahradním pozemku 20x20 m je dost problematická vzhledem k sousedským poměrům, pokud se k takové šílenosti rozhodnete. Přesto ale není třeba "házet flintu do žita", jak praví staré české přísloví. Na pozemku mám ještě malý, zděný zahradní domek, který má obyvatelné i podkroví (napůl malá ložnice a napůl sušárna a sklad na česnek, cibuli, mák atd.) V obou štítech zahradního domku jsou v podkroví otevírací větrací okénka asi 50x50 cm, přičemž jedno je přímo na jiho-jiho-západ. Okna jsou od země asi ve výšce 3,2 m a právě do podkroví jsem se rozhodl, zkusit umístit jeden úl. Podkroví není nijak veliké jak na výšku tak na šířku. Z toho jsem musel tedy vycházet při volbě úlu. Protože klasický, běžně kupovaný úl absolutně nevyhovoval, zvolil jsem cestu vlastní konstrukce "školního" tj. částečně proskleného úlu, tak říkajíc postaveného (nebo vlastně by se dalo říci "vestavěného") k jednomu z větracích jižních oken. Dlouho jsem přemýšlel, plánoval, konstruoval na papír s nezbytnými kresbičkami, abych "objevil" klasický úl LEŽAN. O něco později po mém definitivním rozhodnutí o konstrukci úlu jsem dokonce našel na Internetu krásnou ukázku té samé konstrukce úlu ležanu, a to mě utvrdilo, že jdu správným směrem, alespoň myslím.