Zima 2002-2003 byla podle mého názoru celkem velmi příznivá. Přestože byla z jara trochu dlouhá, byly v té době mrazy celkem přijatelné a jak jsem zjistil i z konference na Internetu, tak hlavně u nás na severu přezimovala včelstva celkem v pohodě.
Horší už to prý bylo na Moravě, kde díky melecitóznímu medu, který je pro včely velmi špatně stravitelný a na jaře způsobuje problematický průjem včel, byly místy úhyny prý až přez 50% (dodatek: pozdější statistika ukázala ztráty na moravě díky melecitoznímu medu při vyzimování přez 70%).
    Protože jsem již na podzim přemístil mé hlavní včelstvo do nového úlu, který má v zadní stěně skleněnou výplň s izolací a dvířky, mohl jsem po celou zimu celkem bez rušení pozorovat dění včel v úle a jejich stav.
    Zimní chomáč se vytvořil u přední stěny úlu hned nad otevřeným, zůženým česnem (asi 4 cm) a kupodivu se celkem celou zimu ani moc nehnul, tzn. že spotřeba zásob byla asi dost malá, teprve koncem ledna, kdy začalo plodování, se chomáč posunul mírně ke středu úlu a ke konci února s již pomalu jednotlivé včelky vydávaly na výlety po celém zůženém úle.

První posel jara byl asi začátkem března, kdy se počátkem měsíce asi na 5 dní překvapivě hodně oteplilo, což způsobilo jak zmatečné vyprovokování včelstva, tak i většiny jarních rostlin. Bohužel to byl jen takový malý žert naší matičky přírody, neboť hned na to se opět citelně ochladilo, což mělo za následek zaražení rozvoje nejen včelstva, ale i jarních rostlinek. Díky tomu přišlo skutečné jaro přibližně asi o 3 neděle později, a nejen to, ale i jarní rozvoj byl tak trochu mimo řád, neboť téměř v celé republice vykvetli jarní rostliny téměř všechny najednou a v jiném pořadí, než byvá obvyklé. Viz. fenologický kalendář.

Rozvoj včelstva nebyl počasím až tak moc ovlivněný. Otevřené česno umožnilo včelám pohodlný jarní prolet kdy a jak se jim zachtělo či dle toho jakou měly potřebu, takže vyprázdňování včel proběhlo absolutně bez problémů. Kvůli mé dost brzo rozkvétající broskvi jsem trochu rozvoj mého hlavního včelstva podnítil ve studenějších dnech dvěma malými dávkami velmi řídkého medotěsta do podmetu. Včelky ho braly docela s nadšením, ale přesto díky ještě malé teplotě v úle trvalo 4-5 dní, než těsto zpracovaly.

Hlavní snůšku bych zařadil asi tak do období květu ovocných stromů v zahrádkářské kolonie a nedaleko umístěného ovocného velkosadu převážně osázeného jabloněmi, tedy asi od 1.5.2003 do 15.5.2003. Počasí v tomto období bylo velice příznivé, vlastně letos (v roce 2003) kvetly všechny ovocné stromy najednou, takže na broskve hned navazovaly jabloně společně s meruňkami a teprve až po nich nezvykle později angrešt a třešně. Po ukončení jarního kvetení se podle mě díky okolní nepřítomnosti dalšího kvetoucího "materiálu" snížila snůška na nějaké tvrdě vydřené optimum a to asi přetrvává až do konce léta. Občas sice rozkvete něco z bylinek a květinek na okolních lukách, a taky všudypřítomné bodláky jsou pro včelky vydatným soustem jak na pyl, tak i na nektar, ale o velikém množství bych kvůli celkem dobrému zemědělskému obhospodařování půdy asi nemluvil.

První 3 zaplněné plásty jsem odebral jak už jsem jednou napsal již začátkem května při jednom z větších rozšiřování. Původně jsem chtěl vytočit tyto tři naplněné rámky až při 1. velkém vytáčení, ale protože jsem koupil 27.5.2003 pěkný, malý radiální medomed na 3 rámky, tak mi to nedalo, abych ho "neodzkoušel" a tak jsem je 27.5.2003 za velmi pěkného počasí vytočil. Výtěžek byl asi 5,5 kg medu.
Včelstvo mělo nasazený medník s 11 novými rámky 42x27,5 cm s mezistěnami a to od 10. května, bohužel první plánovaná kontrola dne 9.7.2003 pro vytáčení byla velikým zklamáním, protože pouze asi 8 z 11 rámků bylo v horní polovině vytaženo a částečně zaplněno medem. Pár zavíčkovaných buněk bylo pouze asi na 2 plástech. Příčinou podle mého názoru byla výměna matky odebráním staré a ponecháním pouze dvou nejlepších matečníků v plodišti původního včelstva. To asi zapříčinilo částečné zbrždění rozvoje včelstva to mělo za následek menší produktivitu včelstva. Snížil jsem počet rámků v medníku na 7 ks, ostatní s mezistěnami jsem použil pro obnovu díla v plodišti. Včely tyto rámky obvykle postupně pomalu vystavěly a hned je celé zanášely zásobami medu. Myslel jsem, že je po vystavění matka zaklade, ale asi na to mají včelky jiný názor ...
    Dne 15.6.2003 proběhlo první "velké" vytáčení medu s výtěžkem 20,75 kg velmi chutného květového medu. Rámky pro první vytáčení byly odebrány pouze z plodiště a medník zůstal prozatím bez zásahu. Jednalo se především o postupně vybírané zamedované plásty z plodiště které jsem nahrazoval novými rámky s mezistěnami. Nemohu nějak donutit včelky, aby se v plodišti jen rozvíjely a zásoby aby nosily nad sebe přez mřížku do medníku. Vždy z 11 rámků v plodišti 2-4 rámky plně zanesou zásobami. Po prvním vytáčení jsem nechal medník dále nasazený s plánem, že ho tam ponechám až do konce srpna.
24.8. jsem ukončil nasazení medníku jeho odebráním a vytočením všech plástů obsahujících zásoby. Výtěžek z druhého vytáčení byl 18,5 kg medu.
Celkem jsem tedy z tohoto včelstva měl 44,75 kg medu, což je na první rok včelaření myslím docela slušné.

Rojení v letošním roce přišlo (i podle včelařské konference a prognostiky) později, než je obvyklé. Zpoždění bylo asi 14 dní až 3 neděle. Jelikož se mi dne 4.7.2003 při jedné z protirojových prohlídek podařilo odchytit starou matku (v úle byly již zavíčkované matečníky !), pokusil jsem se udělat oddělek s touto starou matkou z hlavního včelstva, (taky tak trochu pro sichr ...). Bohužel oddělek se mi nepodařilo udržet a odebraná stará matka vzala za své (není mi jasné proč, ale přistřihl jsem jí křídla a označil jsem jí barvou, což asi její vlastní dcerušky nebyly ochotny akceptovat a tak ji nahradily trubčicí - bohužel). Naštěstí hlavní včelstvo novou matku odchovalo a při kontrole 9.7.2003 byl již pozorován nový plod.
Pozn.: v Internet. konferenci se opět trochu mluvilo o zastřihávání křídel u matek, a tak jsem si z toho odvodil několik pokud možno neporušitelných zásadních pravidel:

pokud to opravdu nutně není potřeba (např. při malém množství včelstev či používání mateř. mřížky) raději matku neoznačovat a nechat v klidu na pokoji, případně pro lepší orientaci pouze barevně označit hlavohruď matky pro lepší vyhledávání a tím pádem i kontrolu matka potřebuje pravděpodobně celou délku náběžné hrany křídla jako oporu při kladení vajíček a na snažší vytažení zadečku z buňky plástu matka se "špatnými" resp. zkrácenými křídly (myšleno zkrácenými včetně náběžné hrany křídla !) je obvykle včelami vyměněna, i když je dobrá z toho vyplývá, že je možno zkrácením křídel provádět tak trochu plánovitě (tichou) výměnu matek (včely ji zkrátka vymění samy) zastřiháváme tedy zásadně křídla až 2, popřípadě 3 letým matkám, kdy tak trochu s případnou výměnou počítáme jednoleté, tedy mladé a výkonné matky obvykle zastřihávání nepotřebují, pokud přesto mají dědičně rojové sklony, je stejně lépe se takových matek zbavit, takže provedeme raději sami výměnu za kvalitnější, nerojivou matku zastřiháváme pouze jedno křídlo a to pouze 1/4 až 1/3 letové blány takto "přistřižená" matka se sice pokusí s rojem vyletět ven z úlu, ale malá plocha křídla ji umožní let jen do vzdálenosti max 1,5-2m od úlu pokud se jí nepodaří už v této vzdálenosti zachytit na vyšším bodě kde by potom měl vzniknout rojový hrozen, padá na zem do trávy, kde se obvykle ztratí a včelstvo se vrátí samo zpět do úlu může se stát, že včelstvo najde matku i na zemi a potom utvoří roj kolem ní i na zemi v každém případě by případný roj neměl být díky zastřižené matce dále než 10-20m od domovského úlu práce a manipulace s matkou je velmi problematická, proto doporučuji používání pouze osvědčených metod a prostředků, nejlépe odpozorovaných od včelařských kolegů, nebo zakoupených pro tento účel ve specializovaných včel. prodejnách

Dne 26.7.2003 jsem byl přítelem z práce upozorněn na zalétnutý roj na jednom pracovišti na naší šachetní lokalitě, a protože " ... komu se nelení, tomu se zelení ..." sedl jsem i s potřebnými proprietami do auta a jal jsem se roj odlapit :o))) ...
Roj byl rozdělen na dva středně velké hrozny a visel na železném schodišti asi půl metru nad zemí. Vzal jsem nezbytné potřeby, shodil jsem postupně oba hrozny do rojáku se 4mi soušemi a jedním prázdným rámkem a protože to bylo navečer tak za hodinu po uklidnění roje jsem je ihned odvezl na nové stanoviště nedaleko zahrady. Další práce s rojem již byla bezproblémová, matka začala klást již za dva dny po převozu a včelstvo bylo celkově v pohodě. Vice již o tomto roji prozradí jeho "deník včelstva č.3".

Podzimní zakrmení jsem naplánoval po druhém vytáčení na září. Na důkladné zakrmení 12-15 kg cukrového roztoku stačí u silného včelstva asi 21 dní, takže s krmením jsem začal podle počasí hned v prvním zářiovém týdnu.
Celkem jsem v roce 2003 zakrmil 10 kg cukru rozpuštěného ve vodě do včelstva č. 1 a 10 kg cukru rozpuštěného ve vodě do včelstva č. 2. Krmení provádím osvědčeným způsobem 4L láhví od okurek s děrovaným víčkem obrácené přímo na rámky plodiště.

Loni jsem měl toto včelstvo jako první, nové včelstvo ze zalétnutého, celkem silného roje a loňskou zimu přežilo v neutepleném úle zůžené na 9ti rámcích (z toho dva krycí).
Letos se včelstvo díky značné péči z jara dost rozrostlo, v létě mi ale připadalo, že i přez dostatečný prostor pro rozvoj včelstva do síly dost stagnuje, a navíc na podzim (srpen-září) včelstvo částečne oslabilo sílu, takže letos zimuje na 11 rámcích v plodišti bez nástavku (medníku).