Zima 2006-2007 byla proti loňské velmi mírná. Sněhu bylo opravdu velmi málo, celá zima byla mírná, s teplotami většinou nad 0ºC.
Hned po Novém roce se dokonce trochu oteplilo na +4-6ºC.
Včelky jsem vlastně vůbec nekontroloval, vzhledem k mírnosti zimy jsem je nechával v klidu bez jakéhokoliv rušení
V únoru, resp. koncem února přišlo několik opravdu krásných, teplých dní s teplotami až 18ºC ( teplotní rekordy ! ) a tak se včelstva dostatečně prolétla, většina včelstev začala silně plodovat, nosit pyl a sladinu z plně rozkvetlých jív a krokusů.
 
    Odběr zimní měli jsem provedl v pondělí 5.2.2006 . Bylo celkem pěkné počasí, svítilo sluníčko, venkovní teplota asi +5ºC. Měli bylo velmi málo, protože dvě ze tří včelstev na zahradě ve Vtelně opustila úl pravděpodobně již v pozdním podzimu.
 
    Bohužel, k mému velmi smutnému zjištění jsem přišel právě o svá nejlepší včelstva ! Resp. o včelstvo s mou nejmírnější matkou a druhé s její loňskou dcerou. Obě včelstva byla na podzim řádně přeléčena, zakrmena 12,5 kg cukerných zásob ( všechny ostatní včelstva obyčejně krmím pouze 10 kg cukru ! a všechna tato ostatní včelstva bez problému přežila zimu !!! ) a v dostatečné síle zazimována.
Příčina asi byla právě v nadbytečném překrmení těchto včelstev, které asi uložilo zásoby do buněk, určených k plodování a včely bez podzimního plodu poté opustily úl a vžebraly se do ostatních včelstev. V úlech po těchto včelách zůstaly krásně plné, žemlové plásty s uloženým invertem, převážně pěkně zavíčkované. Na dně úlu jsem našel asi tak 20-25 mrtvých včel, jinak byl úl absolutně čistý a prázdný .....  
V úlech na včel. zahradě nabobtnala zímní vlhkostí zadní prkénka pro přístup do podmetů, takže jsem se do úlů k odběru měli vůbec nedostal.  
    25.3. jsem se konečně dostal ke kompletní prohlídce všech plástů v úlech po uhynulém včelstvu č.2. V jedné mezeře jsem našel hrstku mrtvých včel, asi tak 60. Byla mezi nimi i mladá, menší matka.
Takže se asi vyjasnila záhada podzimního odstěhování včel z úlu. Včelstvo si chtělo pravděpodobně v pozdním čase vyměnit matku. Došlo ale pravděpodobně k neoplození matky, resp. matka se nestačila rozklást a asi produkovala i málo mateří látky. Včely tento stav vzaly jako osiření a raději se většina dělnic vžebrala do jiných úlů k atraktivnějším matkám. Jen mladušky zůstaly s mladou matkou, ale celkový počet včelek nebyl dostatečný pro přežití byť mírné zimy. Matička byla celá tmavá, ale menší než původní, má nejlepší matka. Tak tedy skončil rod mých dosud nejlepších, nejmírnějších a dobře ovladatelných včel.
 
    Rozpis členských schůzek místní organizace ČSV ( Českého včelařského svazu ) v Mostě:
 

Letos byly první dny s teplotami kolem +10 až +18ºC již v druhé polovině února. Zato první polovina března přinesla znatelné ochlazení až na mínusové hodnoty. Konec března se však vrátil k normálu a trochu se oteplilo.
Při kontrole jednotlivých včelstev na včelařské zahradě v polovině března byla většina včelstev v dobrém stavu se spoustou zásob. Většinou mě spíš zaráží veliké obsazení buněk zimními zásobami, které znemožňuje řádné rozkladení matky. Jedno včelstvo mi dokonce přišlo agresivní právě z důvodu nedostatku prostoru pro kladení a chov nové generace včel.

Takže, první, taková zběžná prohlídka byla provedena 13.3.2007 v odpoledních hodinách. Bylo celkem pěkné, slunečné počasí. Prohlídka všech včelstev byla celkem úspěšná. Všechna včelstva na včelařské zahradě, která přežila zimu jsou dostatečně silná a již plodují.
Další prohlídku , resp. již rozšiřování včelstev, která byla doposud v jednom nástavku provedu podle aktuální, zvyšující se teploty asi ke konci března.

Protože jsem přez zimu přišel o mou nejlepší matku, chtěl bych letošní rok věnovat rozchování včelstev od kvalitní matky ze včelstva z odchyceného loňského "maxiroje".
Tyto včely se zatím jeví jako kvalitní "medařky", jsou celkem klidné a zvládají velký úlový prostor, kterým bezesporu 3-4 vysoké nástavky pro 10-11 rámků 42x27,5 cm je.
Včely jsem za tímto účelem převezl hned v březnu na zahradu do Vtelna, kde se jim budu moci více věnovat a také při případném oplodňování nových matek by mělo být větší zavčelení vlastními trubci.

Pěkný začátek roku jsem využil ke "zvelebování" prostředí včelařské zahrady v Mostě. Zasadil jsem 2 nové stromky ( mladé odkopky šlechtěné švestky), potom jsem likvidoval přerostlé, vše zničující porosty šípkových růží a divokých ostružin, které už hubí i vzrostlejší stromy. V okolí rozmístění mých úlů jsem vysadil asi 15 nových, stálezelených aloe/tůjí, rozdělil stávající a přidal nějaké další pivoňky, vodní lilie a jěště nějaké ty luční kytičky ....
Úmornou prací bylo čištění příjezdové panelové cesty, která postupně zarůstá ve spárách travou a náletem. Snad se mi alespoň trochu podařilo odstranit a oživit zase hlavně co nejvíce používanou a viditelnou část této cesty.
Postupně, ve volných chvílích bych chtěl ještě více upravit a vylepšit ráz zahrady jak dalším čištěním, údržbou, tak i např. výsadbou třeba malin a nějakých vrb či lískových ořechů ( pro jarní pyl ). Předseda p. Ličko také letos již pracoval na opravě obvodového dřevěného plotu v zadní části zahrady a taktéž vysadil dvě mladé jabloně.

Nemilým zjištěním na začátku roku byla zpráva, že si magistrát města Mostu převedl pozemky v trvalém úžívání včelařské organizace do svého majetku.
Důvod byl celkem jednoduchý a prozaitský: včechny pozemky v úžívání ZO Most jsou součástí historického majetku města Mostu, a tudíž si je město podle zákona přivlastnilo zpět.
Od poloviny března jsem se tedy pustil do DonQuichotskeho boje s větrnými mlýny v podobě "zástupů" všemožných úředníků od Teplického PF (pozemkový fond ČR) přes katastrální úřad v Mostě až po úředníky magistrátu města Mostu o získání původních pozemků do vlastnictví ZO Včelařů v Mostě.
Že je to boj značně nerovný ví asi každý, kdo někdy něco podobného absolvoval.
  ( zde bude popsan vysledek snazeni o ziskani pozemku )

29.3. jsem rozšířil včelstva č. 1A,2A,3A,4A na včelařské zahradě v Mostě. 31.3. jsem taktéž rozšířil převezené včelstvo č.22
Většina včelstev byla na rozšíření dostatečně silná, dvě měla už namále, tj. úl byl již plný včel. Pouze jedno včelstvo ( č. 2A ) bylo velmi slabé, ale přesto jsem je rozšířil o další nástavek, protože ve spodním dílu úlu byla spousta zásob. Navíc počítám, pokud se včelstvo nebude dobře rozvíjet, s posilováním a případně s výměnou matky v tomto včelstvu.

První polovina dubna byla taktéž pro rozvoj včelstev nadmíru příznivá. Teploty se pohybovaly přez den běžně kolem 16-18 ºC, často i více. Jelikož jsem včelstva včas rozšířil, měla možnost se nerušeně rozvíjet a to jistě přinese své výsledky. Květen snad ukáže, jak se daný záměr vyplatil.
Druhá polovina dubna byla letos kupodivu ještě příznivější než první. Teploty v rozmezí 18-25 ºC umožnily kvetení všech ovocných stromů a vůbec všech jarních rostlin. Trochu obavy přineslo veliké novoroční sucho, které omezilo tvorbu nektaru v květech a proto byla značně omezena i jarní snůška a zároveň i důkladné opylení květů.

Info o prvním letošním roji jsem dostal 25.4.2007 od dozorčího hasičů v Litvínově u Mostu. Lokalita byla ale daleko a tak jsem musel nechat roj napospas hasičskému zásahu.
Pěkné počasí a vysoké teploty umožnily včelstvům silný jarní, resp. "dubnový" rozvoj. Počítám, že se letos budou včely hodně rojit a to nejspíše hned v první polovině května. No uvidíme, další popis rojení zde určitě opět uvedu.