Zima 2005-2006 byla zpočátku dost podobná loňské, tedy celkem tuhá, možná více než loni. Přestože již několik let je pozorováno díky globálnímu oteplování zvyšování průměrné zimní teploty, jsou tyto stále běžně často pod bodem mrazu, celkově se zimní počasí drží v průměru kolem 0ºC.
Ani letošní rok nebyl výjimkou, těsně před Vánocemi napadlo něco sněhu, místy až 35-40 cm, který vydržel přez Vánoční svátky asi do 15.1. Od 10.1 do asi 15.1. přišly silnější suché mrazy -5 až -15ºC.
Včelky jsem kontroloval těsně před mrazivou frontou, všechna včelstva byla v tu dobu v pořádku (viz. jednotlivé deníky). Přesto jsem viděl v některých úlech i led !?
Další mrazivá fronta přišla hned v následujícím týdnu, tedy od 21. - 28.ledna. Vlastně to bylo kontinuální pokračování předchozího týdne. Teploty klesly v průměru asi na -12 až -17ºC ve dne a v noci samozřejmě ještě nižší. Mráz byl sice dost suchý, ale opravdu dost nepříjemný a vlezlý. Jsem zvědavý, jak se s tím chudinky včelky vypořádají. Mám o ně v těch neuteplených a prostorných úlech dost obavy, ale uvidíme, jak to všechno dopadne. Kéž by se alespoň trochu oteplilo !
    Koncem ledna, resp. 31.1. jsem zjistil z televize zajímavou meteorologickou informaci. A sice že letošní zima je tepelně nejhorší zimou za posledních 15 let. No, přál bych si, aby to včeličky přežily bez újmy a zároveň doufám, že jim to následné léto všechno vynahradí !  
    Odběr zimní měli jsem provedl dne 2.2.2006 . Bylo celkem pěkné počasí, a přestože svítilo sluníčko, byla venkovní teplota asi -5ºC. Měli bylo velmi málo, včelstva jsou buď ještě semknutá v chumáčích, nebo jsou asi dost slabá na plodování. Také velmi nízké teploty logicky neumožňují rozplodování včelstev. V úle č. 2 jsem vyrušil vypaseného rejska, měl i mrtvolky byly rozkousány. Rejsek utekl do jiné zahrady a tak se snad již nevrátí. Letos budu očekávat jaro opravdu s velkými obavami. Zatím se nikdo ze včelařů neozval, ale myslím si, že letošní krutá zima si asi vybere opravdu hodně svou daň. Já jsem letos přišel o 4 včelstva ze 7mi zazimovaných, z toho již na podzim o dvě slabá (jedno bezmatečné) a další dvě pozdě nakrmená uhynula nejspíše díky špatně uloženým zásobám přez zimu. To je více než 50% ztráta !!! Takovýto stav zažívám se smutnou hlavou poprvé, obvykle včelstva na 42cm rámcích nemají s přezimováním problémy, ale letošní zima byla opravdu nepříznivá a jistě se podepíše velmi kriticky na stavech včelstev v celé republice !  
Celkem jsem z 5ti úlů odebral vzorky měli jen ze tří. Vzorek z úlu s rejskem nebyl použitelný, stejně tak jako téměř žádná měl z úlu, kde asi včelstvo padlo. Vzal jsem tedy vzorky jen od dalších živých včelstev. Stav asi není nijak kritický, nalezl jsem 4 + 30 + 13 roztočů. Nejvíce samozřejmě v nejsilnějším včelstvu s největším množstvím měli. Myslím že to není asi žádný kritický stav ( nemohu posoudit s jinými včelaři ), ale rozhodně nejde o stovky a tak je to spíše jako přehled výsledku podzimního léčení formidolovými deskami.  
    Silné mrazy vydržely na Mostecku do 6.února 2006.
V úterý 7.2. se konečně trochu oteplilo, dopoledne začal padat sníh, který přez odpoledne přešel ve vytrvalý, mírný déšť, který přinesl dost vody a rozpustil většinu sněhu a ledu. 9.2. již byly na téměř suchých ulicích jen tu a tam zbylé ostrůvky zledovatělého sněhu. Rozednívá se již před 7mou hodinou ranní, den se již viditelně začíná protahovat.
 
    Protože jsem se přihlásil na sklonku loňského roku do ČSV ( Českého včelařského svazu ) v Mostě, dal jsem si sem jako "upomínáčka" tabulku s naplánovanými členskými schůzemi.
 

První dny s teplotami kolem 0ºC přišly těsně před koncem února. 1.3.2006 potom velkou část celého dopoledne sněžilo. Napadlo asi 8-10cm sněhu, který vlivem zvědavého sluníčka téměř všechen odpoledne zase zmizel. Večer a v noci byl potom zase pěkný mráz, ale 2.3. bylo krásné slunečné dopoledne, ve stínu se však ještě drží sníh, takže teplota venku mimo slunečních ploch je asi pořád něco málo nad nulou.
První prolet byl letos dost opožděný, respektive díky dlouhým a poměrně silným mrazům vyletěly včely letos poprvé až v neděli 19.3.2006. Krásné a teplé sluníčko panovalo celému odpoledni a tak se konečně mohly včelky proletět. Že byly venku letos pravděpodobně poprvé, bylo poznat z toho, jak moc se většina včel vyprazdňovala hned v okolí úlů. Jaro už ale klepe na dveře, už jsem zahlédl kvetoucí jívy/kočičky.
Všechna přeživší včelstva využila tuto teplou neděli k prvnímu jarnímu proletu. Bohužel se také hned ukázaly zimní ztráty na včelstvech. Kromě dvou na podzim padlých bezmatečných včelstev, nepřežilo zimu ještě jedno včelstvo a to včelstvo č.3.
    Zbylá čtyři včelstva jsou podle proletu poměrně v pořádku a přibližně asi ve stejné síle. Pokud se již počasí umoudří a všechna včelstva se budou zdárně rozvíjet, neměl by být problém rozmnožit včelstva do požadovaných 7-10 do konce letošního roku.

Zima byla letos opravdu dlouhá a dost tuhá. Podle statistik šlo o nejhorší zimu podle některých za posledních 15 let a podle některých snad až za posledních 30 let.
Stejně tak i meteorologové tvrdili, že se jednalo o vyjímečně tuhou zimu, takže zásoby vody ve sněhu a ledu byly prý největší za posledních 40 let. Rychlé oteplení díky množství zásob vody ve sněhu a ledu a díky promrzlé půdě s sebou přineslo opět množství katastrofických povodní. U nás na severu se to sice téměř vůbec neprojevilo, ale místa v nížinách opět pocítily silnou moc vodního masívu.

Jarní rozvoj probíhal pravděpodobně asi od prvního týdne měsíce března. Kontrola prvních dvou včelstev dne 31.3.2006 již ukázala zdárný rozvoj a plodování včelstev. Nyní jsou důležité dostatečné zásoby pro rozvoj a zesílení včelstev.

Dne 31.3.2006 v dopoledních hodinách vysvitlo krásné slunečné počasí. Ihned jsem chtěl využít příznivého počasí k prohlídce všech včelstev, bohužel jsem stihnul prohlédnout jen dvě včelstva než začalo silně pršet, takže déšť znemožnil prohlídku dalších včelstev.
Prohlídka obou včelstev byla velmi úspěšná. Obě včelstva ( včelstvo č.2 + loňský nejlepší oddělek z tohoto včelstva ) jsou dostatečně silná a obě již plodují. Včelstvo č. 2 má velký dostatek zásob, při prohlídce jsem odebral jeden zvlhlý a částečně rozkousaný krajní plást. Plodové hnízdo jsem přemístil do středu, hned vedle plodu jsem dal čistou loňskou žemlovou souš. Poškrábal jsem asi 4 zavíčkované zásobní plásty pro podněcování.
Oddělek je také v nejlepším pořádku a plném rozvoji, pouze pravděpodobně díky loňskému dlouhému plodování má možná nedostatečné zásoby pro velký rozvoj. Při nejbližší příležitosti dodám raději jeden záložní zásobní plást, aby včelstvo zbytečně nebrzdilo dostatečné rozplodování.
Ostatně včelstvo č. 2 již v předchozích dvou letech ukázalo, že má jen mírný jarní rozvoj, maximálně ploduje spíše v létě a silné plodování signalizuje stavbou divočiny v podmetu. Ostatní má včelstva toto nikdy nedělaly, ale můj záměr o chov co nejmírnějších včelstev mě zatím vede k tomuto druhu včel a tak jsem sám zvědavý, zda se takto budou projevovat i ostatní dceřiná včelstva.
Zkušenosti a pozorování z předchozích let mě dovedly právě k tomuto druhu včel a tak pokud se budou i nadále projevovat stejně kladně jako doposud, mělo by to vést k mé plné spokojenosti.
 
Další prohlídku , resp. doplnění zásobních plástů do loňského oddělku a prohlídku 2. loňského oddělku jsem provedl dne 8.4. Včely již naplno plodují a nosí pyl. Jívy jsou v plném rozkvětu. Všechna tři včelstva jsou roztažena skoro přez celé nástavky, zůstávají volné snad jen úplně nejkrajnější plásty a i do těch už včely začínají ukládat na vnitřní stranu první medové zásoby.
 
Nechám je ještě asi 7-10 dní v klidném rozvoji a kolem 20.-25. dubna bych myslím mohl všechna včelstva rozšířit do druhých nástavků. Uvidíme až podle počasí a podle další

Letošní rok bych chtěl opět pokračovat v rozšiřování, respektive ve výběrovém chovu mé nejosvědčenější linie. Osvědčenou matičku ze včelstva č.2 plánuji po plném rozvinutí včelstva přemístit do chovného ležanu v podkroví zahradního domku, kde jak doufám vychová k mé plné spokojenosti další klidné včelstvo. Příští rok se potom uvidí, jak dál a zda by se mi podařilo udržet tuto matičku případně ještě další rok, ale nepředbíhejme ...

Také již několik měsíců, respektive od loňského roku stále uvažuji o koupi asi tak dvou matek z uznaného chovu. Nejvíce mě zaujala nabídka na Internetu přítele ing. Pavla Cimaly z Jeseníku s jeho dokonalým popisem a systematickou prací na jeho chovu. Jím chovaná linie "Praděd" by jistě maximálně vyhovovala mým podmínkám a představám. Hlavně prudký jarní rozvoj u tohoto včelstva mě oslovil, čistotnost všech jeho včelstev je úžasná a předpokládám že i mírnost bude na velmi dobré úrovni.
No, zbývá jen se odhodlat a pustit se do toho. Odvaha jistě je, takže pokud bude dostatek času tak do "toho" asi půjdu ...

V každém případě budu letos pokračovat v tvorbě oddělků od nejsilnějších včelstev. Pro letošek mám k dispozici celkem 9 kompletních úlů po 3 nástavcích na 9,10 a 11 rámků rozměru 420x275x28 mm. Obsazeny jsou prozatím jen 4 úly po jednom nástavku. A také "lehký", letní úl na 8 rámků je volný. V plánu mám dosažení asi 9ti produkčních včelstev (3 na vlastní zahrádce + 5-6 na včelařskou zahradu) + nějaké ty záložní do dalšího roku. Mám tedy rozhodně co dělat, tak hlavně aby mi vystačil dostatek času, který je asi to jediný čeho bohužel moc nemám ...
     22.dubna jsem při kontrole/likvidaci loňských nepřeživších včelstev zjistil, že oddělek s loňskou mladou matičkou je živý. Zimu tedy přežily celkem 4 včelstva ze 7mi.
Toto včelstvo je sice nejslabší, matička je poměrně dost malá, ale již klade, a je to dcera od mírné matky. Tak bych je chtěl zachránit. Přendal jsem je do menšího úlku, zásob mají poměrně dost, přidal jsem jim vystavěnou souš na řádné rozkladení matičky, tak uvidíme, jak se s tím vypořádají. V nejhorším případě, pokud by se jim matička nelíbila si včelstvo vychová novou, i to by byla zajímavá zkušenost pro mě. Příště už bych mohl více vědět o podobných stavech slabých včelstev o o jejich jarním chování a způsobu řešení výkonnosti matky.
( Pozn.: Při kontrole v první polovině května byl úlek napadený zavíječem, zůstalo jen pár bezmatečných včelek - zlikvidováno ! )

Letošní oddělky jsem si plánoval rozdělením mého "chovného" včelstva, případně ještě přelarvenou sérií od mé nejklidnější matičky .... ale znáte včelky, člověk míní a oni si potvory to stejně udělají po svém :o) .

Plány mi ale zhatila nepříjemná příhoda. Zvečera 20.5. mi prudký vítr povalil na zahradě ve Vtelně úl s loňským nejlepším oddělkem. Matka byla F1 od mé chovné matky. Včelstvo bylo pěkně silné, roztažené již ve dvou plně obsazených plodištích 2x10 rámků 420x275x28 mm + medníku na stejných 10 rámků. Medník byl již téměř plný, nechával jsem vlastně jen dozrát med před vytáčením. Podstavec byl ale nestabilní a tak silný vítr povalil díky těžkému medníku celý úl. Úl se ale díky osazení ( Tatran B10 ) nerozpadl na jednotlivé díly, ale zůstal pohromadě naležato na zemi. Odpadlo dno a víko. Takto byl úl na zemi přez studenou noc. Hned druhý den, když jsem se to dozvěděl, jsem jel na zahradu vše dát do pořádku. Upravil jsem podstavec ( zvětšil jsem základnu ) a úl jsem postavil nazpět. Mateří mřížku jsem již pod medník nedal, byl téměř plný medu a tak jsem nepředpokládal, že by se tam matka mohla pustit do kladení. Včely byly velmi nervozní až agresivní, ale ani jsem se jim nedivil. V domění, že je matička jistě uvnitř úlu v ochraně včelstva jsem dále do včelstva několik dní nezasahoval.
Až přišel asi za 14-15 dní čas naplánovaného vytáčení medu. 2.6. jsem chtěl pod medník vložit desku s výkluzy. Jen jsem ale otevřel víko medníku, zaslechl jsem povědomé "kvákání" mladé matky ....
A bylo to tady. Že by rojení ? Vždyť je to mladá loňská matka, prostoru je až až, tak kde jsem udělal chybu ? Začal jsem postupně vyndavat rámky. Nejprve z medníku, 9 rámků plných medu jsem odebral na vytáčení, na jednom jsem našel dva matečníky ( přendaný rámek z plodiště ). Z útrob úlu se stále ozývalo hlasité kvákání .... V horním plodišťním nástavku jsem našel asi 3 rámky s několika nouzovými matečníky, jeden pěkný matečník byl již vyběhnutý. Mladá matička ve spodním nástavku stále kvákala. Situace se vyjasnila: včelstvo přišlo při povalení úlu nějakým způsobem o matku a tak ihned narazilo několik nouzových matečníků. Raději jsem je ani nepočítal, ale mohlo jich být celkem tak 10-12. Končila legrace, přemýšlel jsem jak z toho co nejlépe vyjít. Malé matečníky jsem odstraňoval, přesto i celkem pěkných matečníků bylo dost. Zvlášť jeden, vytažený na staré trubčině zcela na spodku rámku byl opravdu jako "nohavice" řekl bych tak 3,5 - 4 cm ! Jsem zvědavý, jaká se z něho vylíhne matka.
V nejspodnějším nástavku jsem našel ještě dva rámky s pěknými matečníky, asi dva vyběhlé matečníky a konečně i tu kvákající matku. Běhala čile mezi včelami a vždy se na 2 vteřiny zastavila, přitiskla k plástu a zakvákala. Křídla měla těsně semknuté u tělíčka a nepostřehl jsem, že by se při kvákání pohybovaly, tak si myslím, že ten zvuk matka vydává nejspíše jinak než křídly, ale jak mi zatím není známo, ještě jsem nikde nenarazil na popis s vyluzováním tohoto zvuku. Řekl bych, že je to taková výzva pro ostatní matky ve včelstvu k seznámení se, tedy resp. výzva k boji o teplý příbytek.
Abych to zkrátil, celé včelstvo jsem rozdělil na 4 oddělky s nejlepšími matečníky + jeden s již vyběhlou kvákající matkou. Vyšlo to asi na 4-5 rámků na jeden oddělek, ke všem jsem ještě přidal po jedné souši a 1-2 mezistěnách spíše pro navonění. Původní včelstvo zůstalo na místě a dostalo jen jeden matečník. Typoval jsem, že by tam mohla být ještě jiná, již vyběhlá matka a tak jsem chtěl nechat na včelstvu, aby si vybralo a vychovalo pro ně tu pravou matičku. Včelky mě ale opět překvapily, když se toto oslabené včelstvo 7.6. přez všechny hrubé zásahy vyrojilo. Roj byl docela pěkný ( viz popis zde ) ale přesto zůstalo v původním mateřském úle ještě dostatečné množství včel. Teď mě napadá, že bych je měl raději ještě znova prohlédnout, aby se nevyrojily podruhé, jako se mi to stalo loni. Včelstvo potom již velmi zeslábne a nemusí do podzimu dostatečně zesílit, což ho může stát život.

( Pozn.: vyrojené včelstvo přemístěno z rojáku do podkrovního ležanu. Matička zatím neklade, spatřena mezi včelkami. Je malá - nouzový matečník. Včely ale jinak pracují na novém díle a pilně nosí zásoby. Zatím je nechám, uvidíme, jaké bude potomstvo.

( Pozn.: - oddělek s kvákající matičkou kontrolován dne 13.6.2006. Matka již celkem pěkne klade, provedeno označení barvou. Přidán zásobní plást pro lepší rozvoj včelstva + 2 souše, pro další místo na kladení.

( Pozn.: prohlídka vyrojeného včelstva přinesla .....

Tak jsem letos rozdělil nechtěně loňský oddělek a rázem jsem měl na zahradě s pár donesenými roji 10 životaschopných včelstev. Přez zimu postavené úly jsou tedy již obsazeny, ale vesměs včelstvy, která nejsou pro mě přínosem ve směru rozchovávání vlastní klidné linie. Musím se ještě pořádně zamyslet a případně najít nějaké jiné řešení pro možnost výměny nechtěných matek.
Stále mám ještě v "záloze" pokus o chovnou serii od mé nejlepší matky. Ta je ale v prostorném úle a jak to tak vypadá, je včetně včelstva velmi spokojená a na rojení snad zatím ještě nepomýšlí. Z toho důvodu včelstvo zatím nemá o odchovávání nalarvených matečníků zájem. Je ale teprve začátek června a až přijdou velké teploty, může být během chvíle vše jinak.

První hlášku o rojení jsem dostal prostřednictvím přítele Václava a to 22.5.2006 . Mělo jít o zalétnutý roj na střeše panelového domu v Obrnicích u Mostu.
Bohužel situace byla jiná: včely byly ubytovány v odvětrávacím systému pod střechou 6-ti patrového panelového domu. Na místě pravděpodobně přečkaly zimu a nyní, již v dostatečné síle, začal jejich zvyšující se let za pastvou vadit nájemníkům v nejvyšších patrech. Zkusil jsem je vykouřit dýmákem, ale bohužel bezúspěšně. Protože je panelák v rekonstrukci vnějšího pláště, nezbylo než přikročit k likvidaci.
Bohužel musím konstatovat, že dostat zabydlené včelstvo z cihlové/betonové stavby je bez případného částečného rozebrání zdi, ( což v případě betonového panelu nepřipadá v úvahu ) vůbec možné. Zkrátka odtamtud matku nedostanete, spíš se pravděpodobně někde zaklíní a udusí, než by vylezla dobrovolně ven.
     Na první letošní roj jsem narazil opět díky "hlášení" přítele Václava a to hned druhý den v úterý 23.5.2006 (více viz. níže).

Takže letošní první roj jsem zaznamenal 23.5.2006, šlo o roj téměř z centra Mostu. Roj o váze asi 1,3-1,5 kg se zavěsil ve výšce asi 1,7 metru na jabloni školního pozemku "zvláštní" školy v Mostě. Jabloň byla hned u cesty a u vchodu do školního skleníku. Počasí včelkám moc nepřálo, řekl bych že včelky vyletěly již předchozí den ve velmi dusném počasí. Dnes ale bylo poměrně chladno a tak se roj držel dost pohromadě bez velkých známek aktivity. Díky ztuhlosti včelek bylo trochu obtížnější je dostat do rojáku. Roj jsem opatrně smetl přímo na rámky vystrojeného rojáku. Včelky pomalu zalézaly dovnitř na plásty. Matičku jsem tam dostal pravděpodobně hned napoprvé, ale část roje byla pořád na silnější větvi jabloně. Postup s ometením jsem ještě několikrát opakoval a zároveň jsem stříkal vodu rozprašovačem na navoněná místa na stromku. Postupně jsem téměř celý roj dostal do rojáku. V trávě zůstalo pár vysílených dělnic.
Roj bude pravděpodobně "prvoroj" se starou matkou, protože včelky nejpravděpodobněji vyletěly z větracího otvoru v panelech školy ve vzdálenosti asi 15-20m. Asi už jim byl prostor malý a tak se rozdělily. Zbytek včelstva zůstal ve větracím otvoru v atice budovy. Jelikož v blízkosti školy žádné jiné včely nejsou, musí jít o mladou loňskou matku, která minulý rok překonala velkou vzdálenost s rojem bůhví odkud. V odvětrání včelstvo nejspíše zdárně přečkalo tuhou zimu a teď na jaře bujným rozvojem brzy vyplnily omezený prostor. Proto se asi vyrojily a jelikož bude matička dost kvalitní (velká a asi i dost těžká), neletěla tak daleko od původního "úlu". Při prohlídce, resp. při přendavání do nového úlu jsem ji ale nezahlédl, tak snad někdy později. Při překládání z rojáku měly včelky po 5-ti dnech jednu souš plně zanesenou medem, jednu zakladenou, částečně rozestavěná mezistěna se již také plnila medem a na druhé rozestavěné mezistěně jsem našel čerstvá vajíčka. Zkrátka přesně podle předpokladu, matička klade jako by se ani nerojila. Včelky jsou zatím na plástech nerozbíhavé a přiměřeně klidné. Ale to bývají roje téměř všechny. Uvidíme, jak se projeví v budoucnosti.

( Pozn.: včelstvo přeléčeno formidolovou deskou. 14.6.2006 kontrola stavu a síly včelstva. Všechny dodané mezistěny vystavěny, několik plodových plástů nádherně zaplodovaných, včely velmi klidné, spíše opouštějí plásty. Byla to nádhera prohlížet takové pěkné včelstvo. Všech 9 rámků plně obsazeno včelami. Budu je muset co nejdříve převést na stálé místo a nasadit 2. plodiště. Jinak hrozí po vyběhnutí plodu opětovné vyrojení !!! Matičku jsem nenašel, bude asi tmavá jako včelky-dělnice a tak to bude chvíli trvat. Rozhodně si tyto včelky nechám. Ještě jsem zvědavý, jak budou víčkovat zásoby a jaký bude celkový medný výkon. Sběr tohoto roje se opravdu vyplatil, jsem nadmíru spokojen.

3.6.2006 - jsem dostal e-mailem zprávu od kolegy Pepy Proška, kterému tímto děkuji za info, že se uprostřed města objevil kolem 13:00 dost veliký roj, který kroužil kolem obvyklého místa u nákupního střediska "Rozkvět". Pepa mínil, že se asi vyrojily včely z větracích otvorů zadního traktu. Tam však včely od jara letos nebyly a tak mi bylo hned jasné, že musely přiletět odjinud. Čekal jsem, že se usídlí v některém z otvorů, odkud je již pravděpodobně nedostanu. Chtěl jsem se hned druhý den ráno jít podívat na místo, ale nějak jsem na to zapoměl a odjel na zahradu do Vtelna s plánem medobraní ...
Ve 13:00 mi Pepa volá, že prý šel okolo a ten pěkný roj z minulého dne že visí v chumáči na stromě a čeká, až si ho někdo odnese :o) .
Den po výletu roje ( neděle 4.6.06 ) bylo dost špatné počasí. Teplota slabých +14ºC znemožňovala čilý let včelkám a tak i ubytovatelky z roje měly smůlu. Odjel jsem tedy asi kolem 15:00 ze zahrady rovnou k roji. Našel jsem ho hned, přesně jak mi Pepa popsal. Roj byl pevně semknutý kolem silnější větve ve výšce tak 3 m nad zemí. Hned jsem odhadl, že se jedná o opravdu "slušný" roj, mohl mít tak 2-2,3 kg. Přinesl jsem si rychle hliníkové schůdky a pustil jsem se do toho ..... Ze začátku jsem měl dokonce strach, že je všechny do malého rojáku ( překližkový roják na 5 rámků 420x275x28 mm ) nedostanu. vyndal jsem proto jeden rámek s mezistěnou a nechal jsem tam uprostřed dvě souše a na krajích mezistěny.
Roják jsem držel pod rojem a postupně jsem smetal včely na rámky v rojáku. No, musím říci, že se jim to opravdu moc nelíbilo, ale přece nenechám takový krásný roj ladem. Některé včelky měly první proužek zadečku v oranžové barvě. Z vlastní zkušenosti už vím, že jsou to většinou kříženky Kraňky a Vlašky, které se v pozdější generaci vyvýjejí v bodavější včelstva. No, tušení mě nezklamalo ... včelky byly dost nervozní a trochu bodavé .... Sice jsem díky závoji a rukavicím nedostal ani jedno žihadlo, ale na rukavicích a hlavně na montérkové bundě nějaké to žihadlo bylo vidět. Typuji, že nebýt oblečen, tak bych vyfasoval minimálně 10-15 bodel, a to nemluvím o útocích na hlavu a závoj. To by bylo maso !
Byla to dobrá zkušenost, nespoléhejte na mírnost rojů !!! Někdy se může stát, že ve špatném počasí mají i vyrojené včely špatnou náladu, nebo to mohou být rozené bodalky a hned dostanete co proto ... Takže pro příště: "Vyrojená včelstva, resp. roje nemusí být vždy nebodavé a klidné !" Zvýšenou bodavost jsem tedy zaznamenal, proto je budu do budoucna pozorovat, případně jim odeberu matku a posílím jimi jiné, klidnější včelstvo. Jinak matka, podle velikosti roje bych typoval "prvoroj" by teoreticky měla být loňská. Ale zase na druhou stranu bych byť rok starou matičku netypoval na takový výlet. Žádné včely nejsou v dosahu okruhu tak 2,5-3 km, takže z tohoto pohledu by to zase měla být spíše matka letošní- rozlétaná. Nevím, zda je možné, že by vyletěla s prvorojem nová, mladá matka. To by byla spíše otázka pro opravdové odborníky. Kladení budu moci prověřit až při přendavání do plodového nástavku.
Po asi čtvrtém ometení větve jsem již měl převážnou část roje v rojáku. Včely jsem průběžně rosil vodou a tak se pomalu, ale jistě stahovali na plásty. Poté jsem začal silně mlžit obyčejnou vodou na původní větev a tak se postupně téměř všechny včely stáhly do rojáku. Chvíli jsem je pozoroval, ale včelkám asi teplota i prostor úlku tak dobře vyhovoval, že vůbec neměly zájem o venkovní studené počasí. Podle jednoho kolemjdoucího, který viděl roj přilétat to byla asi dost pěkná podívaná, protože roj se otáčel nad auty nad celým poměrně velikým autoparkovištěm a při jeho velikosti to muselo být něco ... Řekl bych, že hodně pozorovatelů dost vystrašil ...
V 16:35 jsem roják zavřel, sbalil saky paky a odvezl včely dočasně na zahradu do Vtelna. Tam jsem hned úlek umístil na dané místo a otevřel česno. Roják i přez dostatečné větrání topil jako kamínka - kupodivu včely uvnitř vůbec nehučely, spíš naopak jen jemně spokojeně "šustily". Po otevření česna na místě ani jedna včela nevylezla ven.
 
Roj nechám 2 dny v klidu a poté je přendám do nástavku na 9 rámků s náhradním dnem. Přidám jim tam ještě asi 4-5 mezistěn a pokud bude trvat špatné počasí, tak i trochu cukerného krmení. Roj je opravdu silný, takže o jeho přežití nemám vůbec obavy. Zato na jeho chování jsem zvědavý ... no uvidíme, vše ukáže čas.

( Pozn.: včelstvo přeléčeno formidolovou deskou. 14.6.2006 kontrola stavu a síly včelstva. Včelstvo zatím nevystavělo 1 dodanou mezistěnu, druhá je jen částečně vytažená a to ještě jen z jedné strany. Včelky jsou ostražité až běda, jsou to asi bodalky. Matku jsem našel a hned označil barvou. Matka je viditelně stará, má roztřepená křídla, oranžově pruhovaný zadeček a je celkově dost neposedná. Její budoucnost nevidím dobře, raději později vše spojím s mírnějším včelstvem.

7.6.2006 středa, od rána celkem teplé, přijatelné počasí. V 10:00 mi volá mamča ze zahrady ve Vtelně, že se mi rojí včely. Když jsem zjistil, o které jde, tak mě to sice trochu překvapilo, ale pomalu a jistě už si začínám zvykat na zásadu, že u včel je všechno možné, resp. nic není nemožné :o).
Poradil jsem mamče, aby je trochu pomlžila vodou ze stříkací hadice a že by se měly co nejdříve usadit a uklidnit. Odpoledne po práci jsem hned vzal další bednu a jel na zahradu. Roj visel na jabloni, pod kterou byl umístěn původní úl. Bohužel jsem v tom fofru samozřejmě nevzal digitální foťák, takže jsem opět bez obrazové dokumentace :o( . Vlastně visel "za" původním úlem. Byl to celkem pěkný roj o váze tak 2-2,2 kg. Včelstvo je 1. generací od dcery mé nejlepší plemenné matky. Včely se chovaly velmi mírně. Roj jsem samozřejmě znovu 2x porosil čistou vodou a potom jsem ho bez problémů dostal v pohodě do rojáku na jednu souš, jednu částečně vytaženou mezistěnu a dvě nové mezistěny - tedy na 4 rámky 420x275x28 mm.
Úlek jsem umístil ve vikýřovém okně zahradního domku, pokud budou včelky velmi mírné a nerozbíhavé, přeložil bych je později natrvalo do podkrovního ležanu.

To ale nebylo tento den vše. Hned po příjezdu na zahradu mi volali hasiči, že v přízemí jednoho panelového domu v Mostě sedí roj a okolní obyvatelé by se jich rádi zbavily.
Sedl jsem do auta a jel jsem zachránit další "toulalky". Roj opravdu visel na výklenku přízemního okna. Byl rozdělen na dva středně velké chumáče. Tipoval bych tak dohromady něco málo přez kilo. Přístup k roji byl výborný, tak jsem podložil roják a velmi opatrně jsem začal včelky ometat přímo na rámky vystrojeného rojáku. Šlo to velmi dobře, bohužel včelky se ukázaly jako dost "necivilizované", rozlétané nezbedy. Přestože jsem samozřejmě rosil vodou, hodně včel vzlétlo a začalo se kupit o půl metru vedle a rozlézat se po stěně domu.
Matka ale asi už byla v rojáku, včelky začaly větrat na hraně rojáku. Přesto se ostatním létavkám do rojáku moc nechtělo, lezli stále vně rojáku a po zdi. Jsou to zkrátka takové moc létavé nezbedy. Loni už jsem se s podobnou povahou včel setkal. Díky rozlétanosti trval sběr roje poměrně dlouho, ale trpělivost růže přináší a tak i tento roj jsem asi po hodině a půl uzavřel v rojáku a odvezl na zahradu.
Další plán je celkem jasný: rozhodně nestojím o podobné rozbíhavé včelstvo a osobně ho nehodlám dále rozvíjet. Akce je tedy jasná - usadit, nechat uklidnit a potom vyměnit matku, nebo odebrat matku a přidat včelstvo k jinému perspektivnímu oddělku. V každém případě roj nějak využiji.

8.6.2006 sběr roje CHZ v Záluží u Litvínova. Roj byl původně zavěšený při zemi na hydrantu. Bohužel, než jsem dorazil, roj se zvedl a uhnízdil se na samém vrcholu mladého kaštanu.
Hasiči zajistili 4 nastavovací hliníkové žebříky a šlo se na to. Včelky byly mírně rozlétané, hodně jsem je porosil a potom jsem opatrně odlomil konec větévky i s rojem. Jako vždy, když něco vypadá dost zapeklitě a téměř neřešitelně, se to potom sfoukne jedna dvě. Roj jsem snesl i s větévkou na zem, olámal jsem přebytečné listy a abych je zbytečně nedráždil sklepáváním, vložil jsem roj i s větévkou přímo do rojáku a hned zavřel. Roják měl dobré větrání, hned jsem vše naložil a odjel. Celý samotný sběr roje byl tak během 10ti minut hotový. Na zahradě jsem dal roják do sklepa, aby se včelstvo stmelilo a uklidnilo. Druhý den je přemístím do většího, běžně vystrojeného úlku - tedy jednu starou souš a zbytek nové a částečně vystavěné mezistěny. Včelky byly sice dost rozlétané a neposedné, ale jinak byly neútočné a v pohodě. Ještě uvidím, jak s nimi v budoucnu naložím.

9.6.2006 sběr roje v cetru Mostu. Roj byl zavěšen v rohu okna v přízemí. Váha roje tak něco málo přez 1kg. Sběr byl celkem bezproblémový, pouze včelky byly trochu "rozlétané". Trvalo to trochu déle, než jsem čekal, ale nakonec se to povedlo a odvezl jsem včelky dočasně na zahradu do Vtelna.

11.6.2006 velmi teplá sobota a něděle odstartovala rojení naplno ...
 
První roj jsem potkal cestou ze střeleckých závodů v Žatci.
Chtěl jsem zkontrolovat osvědčené včelí stromy v okolí Mostu. K jednomu jsem přijel právě v okamžik, kdy přiletěl roj, aby se ubytoval. Bohužel, chybělo málo, možná pár minut a měl jsem je. Matka ale již byla asi uvnitř dutiny. Zkoušel jsem rychle zadýmit dutinu a matku dostat ven, ale už se to nepovedlo. Roj byl celkem pěkný, včelky byly velmi mírné a klidné. No, je to takový strom s dlouhou dutinou, odkud jsem již několikrát zkoušel včely dostat, ale vždy bezúspěšně. Příští rok na jaře tu dutinu znepřístupním !
Druhý roj jsem sbíral v centru města z dětského kolotoče na sídlišti. Roj byl zavěšen ve stínu sedačky. Vážil tak něco do 1 kg. Včelky byly opět dost rozlítané, ale šlo to celkem dobře. Za 45 min. jsem odjížděl i se zachráněným rojem.
Třetí roj byl bohužel můj ....     V průběhu sběru druhého roje mi volá mamča ze zahrady, že se mi na zahradě ve Vtelně rojí včely. Vlastně jsem s tím tak nějak počítal, protože jsem je z časových důvodů nestačil prohlédnout a udělat příslušná opatření. Šlo o včelstvo z 2. úlu. Stará matka opustila původní domov s opravdu silným doprovodem. Roj se naštěstí usadil hned u sousedů na jabloni. Byl velmi pěkný, po zvážení čisté 3 kg včel. Škoda jen, že jsem s sebou opět neměl digitální foťák.
Po odchycení jsem roj umístil na den do sklepa. Druhý den jsem roj přestěhoval do původního úlu na místo úlu č.2. Do bedny jsem dal jen rámky s mezistěnami. Roj je silný a tak předpokládám, že si s tím hravě poradí. Nad usazený roj jsem přez noviny a mateří mřížku posadil zbytek včelstva. Při prohlídce odstraněno asi 8 matečníků, dodal jsem 2 zralé matečníky od mé chovné matky. Doufám, že se vychování nové matičky vydaří.
Čtvrtý roj byl z Havraně u Mostu. Volali mi hasiči, že prý je roj umístěný u vchodu do soukromého domku. Zajel jsem tam a roj sebral. Měl tak něco málo okolo 1 kg. Včelky byly klidné, ale opět trochu rozlétané. Po 40 min. jsem je převezl rovnou na včel. zahradu.

12.6.2006 sběr dvou rojů v centru města. V prvním případě za asistence hasičů jsme odchytili celkem pěkný roj o váze tak 2,7-2,8 kg. Včelky byly velmi mírné, sběr šel rychle.
Druhý roj byl na sídlišti. Hasiči dostali hlášení a tak jsem jel s nimi. Sběr byl bezproblémový, vše jsem odvezl na včel. zahradu.

13.6.2006 na vyslovené přání starosty obce Bečov u Mostu jsem měl zajistit odstranění roje z růžového keře u chodníku vedle obchodního střediska. Moc se mi do toho nechtělo, ale slíbili jsme to, tak jsem jel ...
Jaké ale bylo na místě zklamání: pravděpodobně dost pěkný roj byl zavěšen nízko nad zemí na růžovém keříku. Boužel naši nenechaví Romští spoluobčané nemohli nechat včely na pokoji, takže do roje házeli kameny, cihly, dokonce i starou botu jsem našel pod růžovým křovím. Plno pobitých, mrtvých včel na zemi v trávě a roj byl pryč ....
Roj prý měl asi 40 cm délky, také velikost povoskovaných větviček svědčila o jeho síle.
Ani si neumíte představit, jak jsem byl naštvaný .... 26 km zbytečné cesty, prachy v čudu a včely fuč ! Takže pro příště, do Bečova mě hned tak někdo nedostane, ať se tam místní přeba po.....

18.6.2006 první roj byl bohužel opět můj a k mému údivu se rozdělilo včelstvo, které se vyrojilo přesně minulý týden také v neděli. Nechápu to, roj jsem umístil na 11 prázdných mezistěn, během týdne jsem pozoroval normální činnost včelstva (akorát přebytek včel trochu vylehával na česně) a přesto vyletěl roj znova a to již po 7mi dnech. Tak nevím, jaký k tomu měly včelky důvod. Roj byl pěkný, ale asi tak jen do 1,5 kg včel. I ve vyrojeném včelstvu zůstal dostatek včel. Rojivky jsem sebral a odvezl na včelařskou zahradu. Vyrojené včelstvo co nejdříve prohlédnu, pak uvidím, jak s nimi naložím. Honit dvakrát vyrojené stejné včelstvo ? Děkuji pěkně, ale o takové včelky bych tedy neměl zájem.
 
Druhý roj: kolega Václav mi volal, že na včelařské zahradě je na staré hrušni ve značné výšce celkem pěkný roj. No, nevěděl jak na to, tak jsem se toho ujal.
Přijel jsem se na to podívat až večer, roj byl roztažený na silné větvi asi ve výšce 6ti metrů mohl mít něco okolo 2,8-3 kg. Můj skládací hliníkový žebřík má přesně 4m. Najel jsem předkem auta pod větev s rojem, otevřel kufr ( ŠKODA 120 ! ) a žebřík postavil do kufru - každý centimetr dobrý .... Větší část roje jsem opatrně smetl do vystrojeného rojáku, včely se ale vracely na původní místo a k tomu lezly stále výš. Přesto již začaly z rojáku větrat, a tak jsem již tušil, že je vyhráno. Roják jsem zapřel o něco níž do rozsochy dvou větví, zbytek včel jsem postupně dlouhou větví s listím za stálého mlžení mlžičkou donutil opustit původní místo sezení. Protože se blížila teplá, klidná noc, nechal jsem roják v rozsoše stromu do druhého dne, aby se zbytek včel v klidu vrátil ke svému roji. Druhý den jsem roják již v pohodě sundal ze stromu a umístil na zalétání mezi ostatní úly.

19.6.2006 na žádost dispečera městské policie jsem kolem 10:00 jel sebrat roj ze stromku v Obrnicích u Mostu. Roj byl zavěšený asi 2 m nad zemí v korunce mladé jabloně. Byl to pěkný macek, odhadoval bych něco těsně pod 3 kg. Tentokráte jsem nelitoval výjezdu, i foťák jsem měl s sebou. Část roje jsem smetl přímo do rojáku, druhou část jsem musel zase za stálého mlžení sklepávat a donutit k opuštění původního místa sezení. Asi za 50 minut jsem nové včelstvo vítězoslavně převezl na včelařskou zahradu.

23.6.2006 sběr roje z borovice umístěné u vstupu do ekonomické a podnikatelské školy. Roj měl tak něco málo přez 1 kg. Za asistence hasičů z důvodu výšky umístšní, roj odchycen a odvezen na včelařskou zahradu.

Další roj tohoto dne byl bohužel opět můj. O roji jsem se dozvěděl teprve druhý den od sousedů. Roj byl ze včelstva č.2. Byla to jedna z mladých matek z ponechaných matečníků v původním úle. Podle sousedů to byl opravdu mimořádně velký roj ( podle popisu bych odhadoval, že možná i přez 3 kg !!! ). Roj vyletěl z úlu již kolem 10té hodiny dopoledne. Vyvěsil se na obvyklém místě na mé jabloni. Bohužel, nikdo ho ani nezavlažil, ani mě včas neinformoval a tak se roj po čtyřech hodinách zvedl a uletěl neznámo kam. Je to velká škoda hlavně z důvodu nové, mladé matky od mé chovné matičky a navíc ta síla roje je taky k nezaplacení. No, stalo se a tak jsou doufám alespoň někde v pořádku hodné včelky v plné síle schopné přežít i bez mé pomoci.

25.6.2006 roj na zahradě ve Vtelně. Opět se vyrojilo včelstvo č.3 ... :o((
Toto včelstvo se vyrojilo již 3x, přesně po sedmi dnech vždy v neděli dopoledne. Tentokráte měl roj tak asi 1,5 kg. Včelstvo postupně rozdělím do ostatních úlů a celkově tuto rojivou a bodavou linii zlikviduji !

26.6.2006 za asistence městské policie sběr roje z bezového keře u městského koupaliště "Matylda". Roj byl klidný, jen průměrné velikosti, tak kolem 1 kg. Roj v pohodě během 25 min. sebrán a odvezen na včelařskou zahradu.

27.6.2006 na žádost dispečera hasičů sběr roje z centra Mostu. Roj byl asi 2 m vysoko v korunce mladého stromku. Mohl mít tak něco přez kilo. Větev, resp. kmínek stromku byl hodně navoněný a tak s přez veškeré mlžení včelky stále vracely na původní místo. Musel jsem roják přivázat do korunky a nechat včelky postupně se vrátit přímo do rojáku. Včelky byly mírné, neagresivní, pouze moc rozlétané a trochu neposlušné. Jinak dobré. Musel jsem nechat roják v korunce stromku, aby se včelky sami vrátily k matce.
Pozn. včelky se bohužel do rojáku nenastěhovaly. Když jsem přišel večer pro roják, byl bohužel prázdný a roj byl pryč ! Mladá, zřejmě roztěkaná matka asi nezdílela můj názor na ubytování v rojáku :o(. Možná jsem včelstvo příliš rozrušil, než aby se v klidu nastěhovalo do bedny ... kdo ví ?
Ponaučení: prázdný roják bez rámků, resp. bez mezistěn, nebo bez souše není pro roj zajímavý ! Je to opravdu jen pro smetení a transport roje, jinak o prázdnou bednu roj asi zřejmě nestojí !

29.6.2006 večer kolem 20:00 hodin mi volal kolega Václav, že má hlášku o pěkném roji pověšením na atice zadního traktu nákupního střediska Rozkvět. Cestou domu jsem se tam stavil, roj vypadal opravdu docela dobře, bylo ale již pozdě a tak nebyl umožněn přístup na střechu. Hned druhý den ráno jsem šel včely sebrat. Od 8:00 jsem se již na střechu dostal, roj za stálého mlžení bez problému sebral a asi za hodinu jsem ho převezl na zahradu do Vtelna.
Roj jsem dal na den do sklepa, poté jsem ho vpustil do nástavku s očkem na 9 mezistěn. Ze začátku roj moc nestavěl, musel jsem nasadit druhé plodiště a začít podněcovat.

3.7.2006 na žádost městské policie sběr roje opět u nákup. střediska Rozvoj. Roj byl zavěšený na stromku, celkem dobře přístupný. Měl asi tak něco málo přez 1 kg. Roj jsem sklepl do prázdného rojáku, a odvezl do sklepa na zahradu do Vtelna. Druhý den jsem přeložil celkem bez problému vyvěšené včelstvo do jiného rojáku vystrojeného 3mi mezistěnami. Roják jsem převezl příteli Václavovi na včel. zahradu do Mostu.

Další roj totoho dne jsem odchytával na žádost Mosteckých hasičů. Na roj mě upozornila dispečerka asi v 17:00. Roj byl zavěšen na větvi stromu v centru města hned u přechodu pro chodce u obchodního domu PRIOR.
Hned po příjezdu jsem měl obavy, jestli se mi vůbec podaří tento roj dostat byť i do největšího rojáku, který jsem měl. Roj byl obrovský, roztažený tak asi 1,6-1,8m šíře na středně silné větvi. Sice jsem si musel dojet domu pro hliníkové štafličky, ale na dig. foťák jsem zase v tom fofru zapoměl. Opravdu škoda. Sběr byl dost obtížný, měl jsem celý roj pořád přímo nad hlavou a s odlehčováním větve byl zbytek roje stále výš a výš.
Protože jsem měl původní místo téměř nad hlavou, byl jsem v několika chvílích obsypaný padajícími včelami. Včelky byly celkem klidné, přesto mi ale dvě potvůrky vlezly pod blůzu a tak jsem dostal do zad a boku po jednom žihadle. Světe ale div se, fakt musím říci, že to ale nebyla taková ta bolestivá bodnutí, spíše jen takové příjemné šimrání, k otoku vůbec nedošlo, bolest žádná a když jsem doma koukal, jak to dopadlo, měl jsem na místech vpichu jen malé červené skvrnky bez jakýchkoli následků. Řelk bych, že zimní konzumace medu mi hodně pomohla se snížením reakce na včelí bodnutí.
Včely se do rojáku samozejmě nevešly, naštěstí se držely celkem pohromadě v chomáčích i vně rojáku. Sběr trval téměř 2 hodiny, ale odjížděl jsem velice spokojen. Téměř všechny včely jsem díky klidnému zacházení dostal do rojáku vystrojeného jednou souší. Na místě zůstalo opravdu jen mininum včel, dalo by se říci "na pár prstů" .Sice jsem dostal asi 6 žihadel, ale vše to byly nechtěné bodance, kdy mi včelky zalezly nějakým způsobem pod oblečení. Jinak byly včelky celkem klidné a v pohodě, žihadla díky mé spokojenosti s odchytem nádherného roje ani nebolela ! Podle mého odhadu měl roj více než 5 kg, spíše bych se přikláněl až k 6ti kg včel !!! Přeplněný roják jsem odvezl na mé nové stanoviště na včelařskou zahradu v Mostě. Včely si rozhodně nechám, protože takový roj může vyprodukovat jen nejlepší matka z kvalitního chovu s vynikajícími vlastnosti. Proto také věřím, že toto včelstvo by mohlo být dalším kvalitním základem pro můj chov na včelařské zahradě v Mostě.

7.7.2006 na přání státní POLICIE v Obrnicích odchyt roje přímo kousek od jejich služebny. Roj byl celkem klidný, průměrný, tak něco kolem 1 kg včel. Včelky jsem sklepl do rojáku vystrojeného 3 mezistěnami a převezl dočasně na zahradu ve Vtelně. Roj nakonec využit při záchraně včelstva č.11 - spojením včelstev.

Pro letošní rok jsem si předsevzal, že vyrobím, postavím nějaké to pevné, stabilní místo pro umístění mých rozšiřujících se včelstev. Po důkladném zvážení se jevila jako nejoptimálnější včelařská zahrada místní ZO. V červnu, měsíci rojů a rojení mě začalo množství včelstev na malé zahradě v zahrádkářské kolonii pomalu přerůstat přez hlavu. Zbudování pevného stanoviště již nesneslo odkladu a tak jsem se do toho v těch největších vedrech pustil ....
Cílem byla pevná a stabilní konstrukce pro umístění 10-15ti včelstev na otevřené včelnici. Jelikož prozatím nemám potřebné prostředky na zbudování chráněného stanoviště či pěkného včelína, jde pouze o pevné, stabilní podstavce ze starých kolejových pražců. Konstrukci jsem začal budovat 22.6. a k úplnému dokončení došlo 26.6.2006. Jelikož jsem byl na všechno sám, dost jsem si máknul. To víte, tahat sám dobře napuštěné pražce o délce 2,80 m není zrovna sranda. Podkládací špalky jsem taky řezal sám, vypůjčenou pilou - kaprem od kamaráda Vladimíra (měl by o včelaření docela zájem, tak ho možná přitáhnu k této krásné a ušlechtilé zálibě !!!). Taky žádná sranda, ale díky ostré pile to celkem šlo. Podkládací špalky jsem částečně zapouštěl do země. Stanoviště je podélně v mírném svahu, takže vznikly vlastně 3 obdobné, pevné, sestupné "lavice". Pomocí vodováhy jsem vše řádně rovnal ve všech směrech, aby případné vyšší "komíny" z nástavků (např. 4 nástavky) byly dostatečně stabilní proti pádu. No, jak se mi to podařilo, ukáže rozhodně budoucnost.
Místo je velmi dobře vybrané, klidné a příjemné. Doufám, že včeličky budou se mnou sdílet stejný názor, místo se jim bude líbit stejně jako mě a že se mi za mou dřinu odmění tou svou nekonečnou pracovitostí a pílí.
Možná že už i letošní druhé medobraní by mohlo přinést nějaké ty kladné výsledky v medovém výtěžku.

První snůška v roce 2006 byla v době květu lísky/jívy a ovocných stromů. Ovocné stromy, resp. meruňky a broskve kvetly zároveň, překrývaly se s třešněmi a hned na to po týdenní pauze rozkvetly všechny jabloně. Zkrátka ovocné stromy kvetly letos téměř zároveň. Všechna včelstva první snůšku využila celkem dost ku svému prospěchu. Zásoby se nějaké objevily ( uvidíme až při medobraní ), ale hlavně včelstva pěkně zesílila a roztáhla do celého prostoru úlu. Druhou snůškou, kterou jsem letos zaznamenal podle zaplněných medníků bylo opět kvetení malolisté lípy, v jejímž období se většina včelstev velmi pěkně rozvíjela a zesílila. Od poloviny července již včely dost slídily, a přestože pomalu, ale jistě sbíraly zásoby z okolních luk, nebyl již bouřlivý ani další rozvoj ani masivní zvyšování zásob.

Jarní snůšku jsem jako obvykle asi moc nevyužil, nebo si to alespoň myslím, protože včelstva tak brzy nejsou ještě v plné síle, tak se můžu jen uklidňovat, že jim snůška vydatně pomáhá v jarním rozvoji, další příčinou jsou také většinou velké cukerné zásoby ze zakrmení na podzim. Řekl bych, že zásoby na zimu jsou zbytečně veliké, nebo spíše včelstva jdou do zimního klidu v menší síle, než by mohla/měla jít. O využití zimních zásob při jarním rozvoji mám zatím jen malou představu.

Letos jsem podle záznamů nasadil medníky 3.5. ( oproti loňsku 14.4.2005 ). Zpoždění díky dlouhé zimě ale nebylo tak hrozné.
Také zimní krmení bych chtěl letos začít o něco dříve, tak v půlce, až posledních 7 dní v srpnu. Případně poslední dokrmení v prvním týdnu září po posledním medobraní.
Čtyřměsíční období nasazení medníků jsem tedy rozdělil na tři části jak logicky, tak i co do délky jednotlivých období mezi vytáčením medu. Plán letošního medobraní vypadá asi takto:

1. medobraní - 3.-4.6.  ( po odkvětu ovoc. stromů a vyzrání medu v plástech, uvolnění medníku pro hlavní snůšku !!! ) 2. medobraní - 15.-16.7.  ( po hlavní snůšce z lip a akátů ) 1. medobraní - 25.-26.8.  ( před zimním krmením, zbývající letní luční snůška )

Mezi jednotlivými medobraními jsou přesně 6-ti týdenní období pro plné zaplnění medníků, případně ještě i několika rámků v horním plodišti. Počítám samozřejmě s převěšováním plných krajních plástů z plodiště do medníku, aby obě plodiště byla využívána převážně pro neomezené silné plodování matek.
Rozdělení je celkem přijatelné, uvidíme, jaké přinese výsledky.

Časový plán 1. medobraní:

1.-2.6.  nasazení přepážek s výkluzy mezi medníky a horní plodiště jednotlivých úlů  1.-2.6.  příprava na vlastní vytáčení, mytí a sušení sklenic, úprava vytáčecí místnosti  3.-4.6.  vlastní vytáčení, vracení medníků s navlhčenými plásty + nové mezistěny zpět včelstvům

Pozn. termín 1. medobraní se mi díky velmi špatnému počasí sice nepodařilo dodržet, ale plásty k vytočení jsem průběžně odebíral asi v naplánovaných časech. K 1. vytáčení bylo nakonec použito pouze 15ti rámků s výtěžkem 22 kg světlého květového medu.

Časový plán 2. medobraní:

13.-14.7.  nasazení přepážek s výkluzy mezi medníky a horní plodiště jednotlivých úlů  13.-14.7.  příprava na vlastní vytáčení, mytí a sušení sklenic, úprava vytáčecí místnosti  15.-16.7.  vlastní vytáčení, vracení medníků s navlhčenými plásty + nové mezistěny zpět včelstvům

Pozn. termín 2. medobraní se celkem podařilo dodržet. Odebrání všech plástů a zároveň jejich vytočení se mi podařilo udělat v jeden den a to v pondělí 17.7.2006. Práce byla podmíněna několika okolnostmi: 1./ - z důvodu značného rojení téměř všech včelstev a tudíž malé snůšky nektaru 2./ - z důvodu zjištění značných porostů slunečnice v okolí Vtelna !!!, proto medníky vytočím těsně před rozkvětem slunečnic a nechám včelky v pozdním létě pěkně si máknout na pylu a nektaru ze slunečnic ! Hned po odkvětu slunečnic provedu poslední vytáčení s následným zakrmením a přeléčením včelsev ve Vtelně. K 2. vytáčení bylo nakonec použito celkem asi 35ti rámků s výtěžkem XY kg smíšeního květového medu a 13,5 kg čistého, jednodruhového lipového medu.

Časový plán 3. medobraní:

24.-25.8.  nasazení přepážek s výkluzy mezi medníky a horní plodiště jednotlivých úlů  24.-25.8.  příprava na vlastní vytáčení, mytí a sušení sklenic, úprava vytáčecí místnosti  26.-27.8.  vlastní vytáčení, vracení navlhčených plástů v mednících zpět včelstvům na vyčištění  30.-31.8.  zahájení zimního krmení - první dávka 2 x 4L CR = 5 kg cukru ve 4L lahvích do medníku

Pozn. termín 3. medobraní byl posunut na období po odkvětu slunečnice (viz. důvody výše uvedené ...) K vytáčení bylo nakonec použito XY rámků, s výtěžkem xy kg slunečnicového a květového medu. (Protože mám již zkušenosti se silným krystalizováním slun. medu, bylo by výhodné, všechen tento med napastovat !!!).

Nový odstavec ...

Nový odstavec ...

Nový odstavec ...

Nový odstavec ...

Nový odstavec ...