Zima 2003-2004 byla proti zimě 2003 dosti dlouhá. Přesto obě včelstva přežila zimu v podkroví zahradního domku v pořádku bez větších ztrát. Včelstvu v menším úlu trochu z přebytečné vlhkosti naběhla plíseň na bocích rámků, ale díky možnosti větrání zadními větracími otvory byla brzy odstraněna.
    Zimní chomáč se vytvořil u přední stěny úlu hned nad otevřeným, zůženým česnem (asi 4 cm) a kupodivu se celkem celou zimu ani moc nehnul, tzn. že spotřeba zásob byla asi dost malá, teprve koncem ledna, kdy začalo plodování, se chomáč posunul mírně ke středu úlu a ke konci února se již pomalu jednotlivé včelky vydávaly na výlety po celém zůženém úle.
    Také dno letního úlu vzalo díky vlhkosti za své. No, použití laťovky na stálé úly a navíc používané celoročně ve venkovním prostředí je rozhodně nevhodné. Ještě tak jen přez léto na medníky, ale jinak je potřeba počítat s neodvratnou opravou (viz. níže) po 2-3 letém užívání.

První posel jara byl asi začátkem března, kdy se počátkem měsíce asi na 5 dní překvapivě hodně oteplilo, což způsobilo jak zmatečné vyprovokování včelstva, tak i většiny jarních rostlin. Bohužel to byl jen takový malý žert naší matičky přírody, neboť hned na to se opět citelně ochladilo, což mělo za následek zaražení rozvoje nejen včelstva, ale i jarních rostlinek. Díky tomu přišlo skutečné jaro přibližně asi o 3 neděle později, a nejen to, ale i jarní rozvoj byl tak trochu mimo řád, neboť téměř v celé republice vykvetly jarní rostliny téměř všechny najednou a v jiném pořadí, než byvá obvyklé. Viz. fenologický kalendář.

Protože byly včelky na podzim dost dobře zakrmeny (12 kg cukru) a podle odborníků nemá jarní podněcování* žádný význam, upustil jsem od jarního vyrušování včelstva a nechal jsem to všechno na nich.
   * - dokonce jsem kdesi na Internetu našel informaci, že odborníci pro nástavkové včelaření navrhují vyškrtnutí termínu "jarní podněcování" ze včelařského slovníku.
 
    Jediné co jsem letos zkusil bylo provedení jarního léčení Formidolem. Byl jsem tak nějak zvědav, v jakém je včelstvo po zimě stavu a taky trochu pro prevenci proti vápenatění a varroaze. Léčení jsem prováděl od 11.4. do 21.4, tedy asi 10 dní a s léčením jsem byl celkem dost spokojen, zvláště u včelstva v úlu v podkroví (viz. zde)
   Protože dno "letního" úlu z laťovky vzalo přez zimu díky vlhkosti za své, zkusil jsem vrchní dýhovou vrstvu nahradit nalepením a přišroubováním sololitové desky hladkou stranou do úlu. Lepil jsem CHS Epoxidem (no je to pracné, ale kvalita je víc než zaručena !). Celkem dobře to vypadá, jsem zvědavý, jak se vyrovná s vlhkostí ten sololit.
 
    Chybama se člověk prý učí ...
Dne 3.5.2004 jsem při prohlížení včelstva v úlu ležan v podkroví zahradního domku asi opět udělal chybu. Uvědomil jsem si to až po celé prohlídce včelstva, ale právě proto, že jsem na to přišel, tak jsem se rozhodl, že si to povinně napíšu do PC abych už se napříště podobné situace vyvaroval (proto to psaní-snad mi to napříště utkví alespoň trochu v tý makovici !)
Takže o co šlo: kontrolou přez zadní sklo jsem zahlédl nově založené matečníkové misky. Včelstvo bylo již asi tak v druhé fázi rozvoje a tak jsem se jen chtěl přesvědčit o skutečném stavu. Včelky jsem za mírného pokuřování rozebíral postupně od jednoho kraje. Protože bylo plodiště více na jedné straně, rozhodl jsem se, že ho zároveň přesunu přímo do středu úlu. Myslím že to bylo celkem rozumné rozhodnutí, počítal jsem, že na kraje plodiště dám nové stavební rámky.
Při postupném, důkladném prohlížení jednotlivých rámků jsem na jednom z krajních rámků v plodišti našel téměř na dolní hraně rámku 2 načaté, již povytažené matečníkové misky. No, říkal jsem si jsou dole na kraji, otočím je k zadnímu sklu a budu mít nad nimi plnou kontrolu. Jak jsem si usmyslel, tak jsem i udělal a pokračoval jsem dál v prohlížení dalších rámků. Abych řekl pravdu, protože to byla nová, loňská matka a včelky od ní byly při otevření úlu loni tak trochu více pohyblivější než bych si představoval, byl jsem na ní dost zvědavý.
No, předpoklady se bohužel asi vyplnily. Bylo sice zaplodováno asi 6-7 rámků, ale plod nebyl bohužel úplně souvislý, spíše bylo vidět dost prázdných buněk a to u všech stadií. Hm, protože bylo celkem dost zaplodováno, tak mi v ten moment nějak ani nedošlo, že by včelstvo mohlo taky chtít, sotva roční matku vyměnit a také s rojovou náladou v tak brzké době jsem u mladé matky moc nepočítal. A tak když jsem objevil další, krásnou, velkou matečníkovou misku přímo uprostřed plástu ve středu plodiště, bez jakékoliv myšlenky a zaváhání jsem ji odstranil ( nechal jsem jim přeci ty dvě u dolního okraje néé ? ). Hmmm...., já vím, chybička se vloudí, ale takováhle chyba ?!?!
Až po ukončení práce se včelstvem jsem tak nějak rekapituloval změny a poznatky z prohlídky a v ten moment jsem si uvědomil, jakou chybu jsem udělal. Matečník byl zcela přirozený a na místě ....
Včely se pravděpodobně chystaly na velmi mírnou "tichou" výměnu matky, což by bylo pro povahu včelstva velmi dobrým znamením, akorát si nejsem jistý kvalitou místního oplodnění případné nové matičky, neboť si myslím, že ve svém okolí žádné "slušné" (chápej - klidné, výkonné, kvalitní ) včelstva nejsou. Spíše naopak - bodalky, slídilky neudržované a zdivočelé včelstva v převážně neudržovaných a neošetřovaných úlech. Tipuji že právě v důsledku toho jsou i moje nynější včelky více neklidné. No, to by ukázal až čas.
Také jsem mohl nakrásně 10-12 dní počkat, načasovat si to a buď přendat rámek s novou budoucí matičkou do nového úlku spolu s pár rámky a měl bych možná další perspektivní včelstvo, anebo, pokud by se podařilo najít starou matku tak ji taktéž přemístit do nového úlu a pak jen čekat, jestli se nová, mladá matka zdárně vrátí ze snubního proletu.
Dost mě to potom mrzelo, protože podle zkušeností z literatury jsou "chtěné" matky z "tiché" výměny vůbec nejlepší co do výkonnosti, kvality a dědičných vlastností.
 
Jsem moula a sypu si popel na hlavu, doufám, že se mi to stalo naposledy !!!

    Jarní rozšiřování včelstva č.1
19.5.2004 jsem provedl další větší prohlídku včelstva s rozšířením o přidaný plně osazený medník. Zklamání i překvapení bylo veliké. 10 z 11ti rámků bylo téměř komplet zaplodováno, místy s pylovými zásobami. Jeden jediný rámek byl zásobní s medem a ten ještě nebyl skoro vůbec zavíčkovaný, resp. lehce zanesený odhadem tak 1 kg medu ( možná ani to ne ! ). Úl byl středně zaplněn včelami, ale byl velmi hezký den, takže asi většina létavek byla venku. Při kontrole plástů jsem neobjevil žádný matečník v jakémkoli stavu, sem tam na kraji záložní, suchá matečníková miska, jinak nic. Předložené zkušební stavební rámky byly vystavěné vlastně hlavně uprostřed, tam kde nebyla mezistěna a byly samozřejmě vystavěny trubčinou. Přemístil jsem je do medníku ( má očko ), snad to tam včely dostaví, alespoň bude nové dílo s velkými buňkami pro použití v medníku. Už teď je v úle plno trubců, na můj vkus až moc, ale to se nedá nic dělat, když to tak příroda chce, tak at si potom poradí. Pokus se stavebním rámkem s mezistěnou u horní a dolní loučky musím ještě zhodnotit, ale zatím se mi to jeví jako nevhodný postup, asi by bylo lepší dát 1/2 mezistěnu na střed rámku a nechat jim ke stavbě jen kraje, anebo pro jednoduchou likvidaci nechat rámek úplně čistý (bez drátku) a po sezoně ho vždy zlikvidovat vyřezáním. Práci se stavebním rámkem nemám pořád ještě tak nějak vžitou a rozvrhnutou, i když už od loňska vím, že je to pro včelstvo opravdu dost důležité. Musím to ještě důkladně promyslet a zvážit co nejvýhodnější a nejpřirozenější podmínky pro nasazování stavebních rámků.
No, byl jsem zklamán i překvapen zároveň. Jarní rozkvět okolních jabloní a celého jabloňového sadu v nedalekém okolí by měl přinést několik kilogramů medu, ale matička měla asi jiný názor a z jakéhosi pudu byla rozjetá mnohem více než jsem čekal, a tak teď bude včel hafo a po odkvětu ovocných stromů asi nebudou mít co dělat. Jsem zvědavý, co se bude dít dál po nasazení medníku, jestli se srovnají a budou nosit, anebo jestli už je pozdě a budou se rojit.
Medník jsem oddělil mřížkou a přemístil jsem do něj čtyři plné rámky s nejstarším a vybíhajícím plodem, zbytek jsem doplnil převážně mezistěnami a v plodišti i stavebníma rámkama. Matku jsem nikde nezahlédl, takže ani nevím, jestli ji nemám v medníku ;o) (a bohužel byla).
Na jednom rámku bylo tak veliké množství včel, že tvořily úplně souvislý potah plástu, který pod nimi ani nebyl vidět. Večer jsem volal mému včelařskému kolegovi abych se podělil o své poznatky - samozřejmě také on využil krásného počasí a byl až do večera ve včelách ( na jiné lokalitě, ale téměř přímo v Mostě ). Narozdíl ode mě byl ale celý nadšený, prý má medníky již skoro plné a jakmile med dozraje, bude ho vytáčet .... sem z toho jelen. Prohlásil, že druhý den se chystá na kontrolu do té samé lokality, kde mám včely já, a tak jsem se vnutil coby pomocník, špion a pozorovatel v jedné osobě.
Druhý den jsme opravdu kontrolu provedli, no a výsledek ..... taktéž nic moc. Z 6ti včelstev je jedno asi bez matky ( našli jsme na plástech vyběhlé, vykousané a dělnicemi pomalu likvidované matečníky ), jedno jediné včelstvo ( letošní asi zalétnutý roj ) je pěkně v rozvoji a vystavené mezistěny by mohly jít jako vzorové rovnou na výstavu. Ostatní jen průměr, dost plodu, ale poměrně málo medu. V jednom úle byl nalezen již zakladený matečník, čehož jsme využili a kolega zkusil poskládat z ostatních včelstev jeden silnější oddělek. No, bylo to dost divoké skládání, což jsme uznali oba dva, ale za pokus to stálo, tak uvidíme, co bude dál.
Kromě jednoho včelstva byly včelky celkem klidné, pěkné počasí jim přálo a tak měli starosti se zbíráním, přesto jedno včelstvo jsme asi trochu rozhněvali, odnesl to méně chráněný kolega asi 5 žihadly do rukou. Já, ve svém tradičním skafandru jsem byl v pohodě a bez žihadla.

Večerní televizní zprávy z 23.5.2004 přinesly reportáž o hojně se rojících včelách na mnoha místech naší republiky. Prý velmi teplé počasí je konečně přinutilo k pudovému rozdělování včelstev.
No, bylo hezky všeho všudy tak 3 dny, tak počítám, že to teprve tento a příští týden asi přijde.
Chtělo by to nějaký kontakt na někoho, kdo má co do činění s likvidací rojů - buď hasiči, nebo městská služba?
 
V Internetové konferenci se najednou kolem 25.5. roztrhl pytel s informacemi odevšaď: "jak se nám to letos rojí ?!".
No a nakonec tam kdosi konstatoval, že je letos tzv. "rojivý rok". Osobně jsem letos z nepřízně snůšky dal přednost rozmnožování včelstev, a tak mé drastické zásahy do včel nedovolili těmto se rojiti ...

Hlavní snůška v roce 2004 byla rozhodně opět v období květu ovocných stromů v zahrádkářské kolonii a nedaleko umístěného ovocného velkosadu osázeného, jak jsem až letos zjistil nejen jabloněmi, ale i broskvoněmi a snad prý i meruňkami. Kvetení probíhalo asi od 12.4. do 10.5. (viz. fenolog. kalendář). Počasí v tomto období bylo poměrně dost nepříznivé, ovocné stromy kvetly celkově postupně na meruňky navazovaly broskve a poté kvetly jabloně. Později rozkvetl angrešt a třešně. Květenství jabloní bych letos označil za "maximální", stromy byly úplně bílé od květů, byla to úžasná podívaná, až na to poměrně malé využití včelami :o( . Ani jedno ze včelstev nebylo rozhodně v síle připraveno využít tuto obrovskou snůškovou příležitost. Možná velkou roli hrálo i velmi suché počasí v letošním roce - kdoví jak na tom vůbec byly stromy s nektarem... Zkrátka počasí nám letos nepřálo. Na okolních polích je převážně vyseto obilí, tak jsem zvědavý, jestli vůbec letos bude nějaká snůška. Možná se raději pustím do rozmnožování včelstev.

Když jsem šel v úterý (25.5.04) z práce, vzpoměl jsem si opět na včely sídlící ve větracích otvorech v zadním traktu nedalekého nákupního střediska od mého bydliště. No a protože začíná období rojení, zajímalo mě, jak si letos tyto včely povedou.
První pohled na vletový otvor nejsilnějšího včelstva a ... bingo .... asi 40-50 cm nad vletovým otvorem by u elektrikářské krabice přímo pod parapetem střechy přilepený asi tak 1 kg roj. Včely sice ještě trochu vzrušeně kroužily kolem, ale roj už byl celkem pevně semknutý a přichycený ke zdi. Po příchodu domu jsem hned šel zkontrolovat venkovní teplotu. Venku bylo ten den 15 st. C a včely se přesto vyrojily. Nikdy bych nevěřil, že v tak chladném počasí se včelky do takové akce pustí, ale teď už jsem se přesvědčil, že ani chladná venkovní teplota včely od rojení neodradí. Zajímalo mě taky, jak dlouho tam usazený roj vydrží, takže jsem je šel zkontrolovat ještě druhý den opět cestou z práce a .... roj byl pořád na místě - venkovní teplota asi 16-18 st. C.
Při kontrole třetí den v odpoledních hodinách, byl roj stále na stejném místě. No, staré přísloví říká: "Komu se nelení, tomu se zelení" a taky se mi zželelo včelek a tak jsem hned po příchodu domů vydrátkoval narychlo čtyři nové rámky, rychle zatavil "polomezistěny" ( varianta 3), naházel jsem do auta nejzbytnější propriety a kolem 17 hod. jsem tam zajel.
Krátký rozhovor s mladou, příjemnou a ochotnou prodavačkou byl víc než zdařilý. Roj byl umístěný na poměrně nepřístupném místě, takže jsem si původně myslel, že se ho pokusím sundat přímo podstrčením rojáku přidělaném na tyči. No, kdoví, jak by to dopadlo, nebýt ochotné prodavačky, která konstatováním že mají přístup i na střechu rázem vše vyřešila. Roj jsem přímo jorákem vystrojeným novými rámky podebral a nechal jsem pozvolna celé včelstvo rozlézt do uliček na mezistěny. Matku jsem samozřejmě nezahlédl ani náhodou.
No, úplně celý roj se mi nepodařilo sebrat, protože samozřejmě některým čilým létavkám se moc do bedny nechtělo. Taky proto, že původní místo bylo již řádně "navoněno" přisátým rojem, se dost včelek stále vracelo na původní místo. Času nebylo nazbyt a tak jsem pár chomáčů nabral do plastové krabičky a vsypal rovnou do rojáku.
Asi za půl hodinky jsem to všechno sbalil a štrádoval jsem s úlovkem domu. Celá akce proběhla bez jediného bodnutí - to ale neznamená, že by to holky nebyly zkusily. Opět se správné vybavení/oblečení na podobné akce vyplatilo. Doma jsem zavřený (mimo zadní větrání) roják umístil prozatím na balkon, včelky dost hučely, tak jsem byl zvědav, zda se mi podařilo dostat do rojáku matku. Nechal jsem je tedy do rána v klidu, při ranním poslechu včelstva byl již v úlku absolutní klid. Byla ale dost chladná noc, tak se teprve uvidí, jestli se akce zdařila a matka je v rojáku.
Ráno jsem vložil zadním okénkem do vnitřku úlku krmení v podobě 50% roztoku cukrové vody v mělké vaničce ( aby mělo včelstvo nějakou tu vodu a taky trochu materiálu na zpracování a krmení) . Mám ještě jeden zásobní plást s medem a pylem, tak až budu mít po otevření česna a zalétání se na nové obydlí jistotu, přidám jim ho do úlku pro lepší rozvoj včelstvíčka.
Odpoledne po příchodu z práce celý úl naříkavě bzučel u zadních větracích otvorů. Tušil jsem nějakou zradu a tak jsem je raději hned otevřel. Bylo to jako když vylétá roj z úlu - včely se hrnuly ven o sto šest a začaly obletovat nové, neznámé místo. Bylo krásně vidět, jak mnohé z včel vypouštějí vodu vynášenou z úlu. Nechal jsem je na pokoji, asi do hodinky bylo rozhodnuto. Většina včel odletěla, na rojáku zbyla jen krčící se hrstka pravděpodobně mladušek, do úlu se jim ale nechtělo a večerní prohlídkou jsem zjistil úplně prázdný úl.
Zkrátka se mnou stará matka vyběhla. Určitě byla při sběru roje někde dobře zalezlá či co, zkrátka jsem ji do rojáku nedostal a tak byla celá namáhavá výprava bez užitku.
No jo, chybama se člověk učí .... Příště si dám větší pozor zvláště na matku, to je přeci ten základ včelstva!
 
    Také na obvyklá místa se zalétlými roji v hruškové aleji jsem nezapoměl. Při prohlídce dne 31.5.2004 byly obvyklé dutiny ještě prázdné a po včelkách ani vidu ani sluchu. Na polích v okolí aleje je vyseta slunečnice, bylo by to pro nové včelstvo ideální místo. Jestlipak včelky taky rozpoznávají rostliny , které jsou teprve ve vzrůstu ? :o))

25.5.04 zjištění rojení včel (viz. výše) mě konečně donutilo se pustit do "hloubkové" prohlídky mého venkovního včelstva č.3 a k nasazení medníku.
Venkovní včelstvo bylo z loňského roje sebraného na šachtě v lokalitě ČSA a celkem dost dobře vyzimovalo v letním úlku v podkroví, kam jsem ho na zimu přemístil. Pohled zadním okénkem jasně naznačoval, že je nejvyšší doba pro nějaký radikální zásah.
A taky jo. Připravil jsem si medník + letní úlek + roják + přenosný roják a 25.5. jsem se asi tak kolem 4. hodiny odpolední vrhl do včelstva. Následné zjištění bylo vcelku obdobné tomu z podkroví - úl byl úplně plný včel, 10 z 11ti rámků téměř úplně zaplodovaných na jediném krajním rámku minimální zásoba medu asi tak 0,5-1 kg.
Začal jsem brát rámek po rámku, asi uprostřed úlu jsem našel na jednom rámku 2 napůl vystavěné a pravděpodobně i zaplodované matečníky a na předposledním, nejstarším rámku ( ještě původní míra 39x24 cm) jsem přistihl matku hned vedle již zavíčkovaného matečníku.
Rozhodnutí se vlastně nabízelo samo: snůška je slabá, včel je spousta a mají chuť se množit, tak proč jim to neumožnit :o)) . Takže postup byl následovný:
- starou matku jsem přendal do "letního" úlku spolu s jedním zaplodovaným rámkem, jedním rámkem se zásobami, a jednou souší. Zbytek, tj. 4 rámky byly s částečnými mezistěnami ( varianta 3 ) na dostavění. Bylo to vlastně provedení takového "umělého" zrojení včelstva.
- rámek se zavíčkovaným matečníkem + jeden rámek s vybíhajícím plodem + jeden se zásobami jsem dal do přenosného velkého rojáku. Přidal jsem 3 prázdné stavební rámky a bednu jsem celou uzavřel a otevřel zadní větrání. Včelky dost hučeli, ale to bylo asi tím, že jsem sotva hodinu před jejich násilném "ubytování" do přepravního rojáku tento použil na vysíření pár souší a zbylých rámků, takže byl ještě dost cítit.
-do každé nově osazené bedny jsem ještě sesypal včely ze třech plně obsazených rámků přímo z úlu. Sesypával jsem včelky trhnutím rámku přímo nad plásty v bednách, takže spadlé chomáče včel se hned ukrývaly do plástových uliček. Trochu to některým létavkám nevonilo a nebýt mého osvědčeného skafandru, asi by mi to dali pěkně najevo.
Jinak ale díky přiučení se o velmi pomalých pohybech zvláště nad otevřeným sediskem včel od kolegy Václava musím říci, že se včely chovaly celkem mírně, vlastně jsem zaznamenal pouze jednu jedinou, která se zapíchla do palce mé rukavice, jinak nic. Celá akce se obešla, samozřejmě k mé radosti, bez jediného bodnutí mé osoby :o).
Oba nově vytvořené oddělky jsem z obavy rychlého ulétnutí létavek zpět do domovského úlu nechal do druhého dne uzavřené. Po otevření úlu se starou matičkou se sice pár létavek hned vydalo zpět domů, ale další várka se již zalétávala na změněné místo. Zato včely ve velkém rojáku se vyhrnuly ven jako velká voda, naštěstí jsem je otevřel až pozdě navečír, tak snad tam nějaké zůstanou a povede se dotáhnou ten vývoj matečníku a poté i oplození nové matičky. To vše ukáže ještě čas, tak pro dnešek to už asi bude všecho, co jsem si chtěl zaznamenat a tak už budu asi končit.
 
    V pondělí 7.6.2004 během poledne za dost dusného počasí (24-26ºC), jal jsem se na obhlídku hruškové aleje, coby mého "nepsaného" zdroje nových včelstev, resp. zalétnutých rojů. No, včelstvo jsem sice doposud nezjistil žádné, ale hned u prvních několika stromů bylo více než jasné, že je vše asi na spadnutí, neboť včelky ubytovatelky pilně prohledávaly dutiny a skuliny ve stromech a na několika místech byl vidět již větší shluk včel průzkumnic čistících vnitřek dutiny. S rozhodnutím, že se během tří dnů vrátím opět na prohlídku jsem odkvačil domů.
Den však nebyl ještě u konce ....
Původně jsem měl na tento den naplánovanou prohlídku venkovního včelstva č.3 na zahradě - nějak moc včel vylétalo o polednách před úl a neklidné chování na česně značilo neklid ve včelstvu.
Prohlídku jsem však neprovedl resp. jsem ji oddálil, neboť mi do toho přišla jiná práce, ale to se mi samozřejmě málem nevyplatilo. Ve 14:50 hod. zvoní telefon a mamča mi sděluje, že se mi rojí na zahradě včely ....
A bylo, .... na jedné straně rozdělaná práce, na druhé straně rojící se včelstvo. No, rozhodnutí bylo rychlé, práci jsem kvapem dodělal a frčel jsem na zahradu za rojícímí se včelami.
Naštěstí byly na mě holky moc hodný, roj se usadil asi 7 m od úlu ve stínu na větvi vzrostlé jabloně. Byl to opravdu celkem slušně veliký roj. Při mém příchodu byl již utvořen hrozen a včelky byly již celkem v klidu ve vyčkávací fázi. Vzal jsem tedy ještě pro jistotu hadici a lehkým mlžením jsem roj důkladně porosil, až byly včelky na vnějšku mokré jako myši. To jako opatření, aby se mi nezvedli, než si připravím všechny potřeby. Poté jsem do rojáku dal čtyři rámky s mezistěnami, ze štaflí jsem roj pěkně podebral a brkem oddělil od větve a už byl celý roj v rojáku. No bylo jich požehnaně, řekl bych, že byl pro ně roják velký jen tak tak. Kryt rojáku jsem ještě nechal otevřený asi na 2 cm a větrající včelky na víku značily dobrý sběr roje. Asi po dvou hodinách již byly všechny včely uvnitř rojáku, víko jsem uzavřel a včelky začaly používat rozšířený vstupní otvor na přední straně rojáku. Roják jsem zatím nechal na místě, ještě se musím rozhodnout, co vlastně s takovým pěkným rojem udělám. Jediné, co mi bylo z tohoto rojení divné, bylo to, proč se právě toto včelstvo vyrojilo.
Při prohlídce, která byla asi před 14ti dny jsem toto včelstvo rozdělil na tři díly, pravda, v hlavním úle jsem ponechal rámek se dvěmi, asi stejně velkými zakladenými, již vytaženými miskami, také je mi už teď jasné, že jsem je měl ještě raději jednou zkontrolovat, jak se vůbec ty matečmíky vyvíjejí a zrají, ale myslel jsem, že první vylíhlá matka si při výběru sama poradí s případnými sokyněmi v úle, ale asi se něco seběhlo jinak a tak si nová, mladá matička udělala výlet i se svými oddanými poddanými.
Nejspíše došlo k tomu, že včelstvo před 14ti dny po ztrátě matky okamžitě narazilo další, nouzové matečníky, a tak mladá matka v ohledu na další budoucí matičky v úle vzala do zaječích.
Na jednu stranu je to dobře - včelstvo se komplet odtrhlo od původního, na druhou stranu, původní matka byla také z roje (dovezeného z ČSA) a tak by to také mohlo poukazovat na dědičné špatné genetické vlohy ke zvýšené rojivosti těchto včel. No, časem se uvidí, roj jsem zachránil a to je to nejdůležitější.
Byl to během mých prvních tří let můj první roj z mého vlastního včelstva, a protože mi neulétl, beru to jako dobré znamení pro mé další budoucí včelaření ......
 
    Druhý den ( 8.6.2004) při kontrole "zbytku" původního včelstva byla nalezena v úle jedna mladá, již dost čilá matka (už létala) a další matky hlasitým týtáním dávaly najevo svou přítomnost. Dvě právě vylézaly přímo v mých rukách z matečníků a další asi 4 zavíčkované matečníky + několik naražených matečníkových misek bylo na různých místech úlu.
No, byl to pro mě trochu šok, tolik matiček najednou a co teď s nimi ? Nakonec jsem ale usoudil, že všechny matky nezachovám, s nejstarší jsem udělal oddělek ( pro jistotu), ve včelstvu jsem nechal jeden největší matečník a ostatní matečníky i s miskami jsem zlikvidoval. Rozdělit vyrojené včelstvo na další 4-5 oddělků by asi nepřineslo kýžený efekt, i když si na druhou stranu myslím, že zkušený včelař by při řádném ošetřování a krmení takových oddělků jistě dosáhl úspěchu a získal by tím třeba pro příští rok dalších 5 včelstev. Otázkou je, jak by se mu včelstva v budoucnu osvědčila, a tím mám na mysli pouze jediné a to dědičný sklon k rojení. V mém případě by sice tady ta chuť byla, ale neměl bych potom kam včeličky dát, leda tak kolegům, ale ty mají zase jinou rámkovou míru a na podzim by byl problém a spousta práce s přemístěním takového včelstva do jiného úlu ( myslím tím úl s jinou rámkovou mírou !), tak snad bylo toto řešení správné.
 
    Další rojení mě opravdu překvapilo dne 15.7.2004.
(a pak že se včely po letním slunovratu [21.6.] už nerojí !!! - pozn. nespoléhat na staré pranostiky, včelky si to stejně udělají po svém jak jim to nejlépe vyhovuje.)
Teplota asi 24ºC, ve 12:30 mi volá mamina ze zahrady, že se rojí včely. Šlo o včelstvo s matkou z loňského roje z Armády. Jak jsem už výše uvedl, již jednou jsem tuto matku na jaře při vylétnutí prvního roje uměle zrojil, a ejhle ... je to tu zas. Včelstvo se v posledních 14 dnech velmi dobře rozvíjelo, asi z důvodu velmi dobře medující lípy a taky jsem asi prošvihl včasné rozšíření oddělku (tak nějak jsem s tak velikým rozvojem včelstva nepočítal). Včely vystavěly spoustu díla v podmetu, při vyřezávání a následné kontrole byly buňky již zakladené vajíčky a někde už byly i larvičky - že by stará matička do poslední chvíle úřadovala ? Roj se usadil na stejné větvi jako první roj, vyvěsil se do hroznu, ale po pár minutách se zvedl a vrátil se celý do úlu. Matka se asi při proletu ztratila a tak se roj vrátil.
Přesto jsem ještě tentýž den provedl kompletní kontolu včelstva. Našel jsem 2 vyběhlé matečníky, 4 zavíčkované matečníky a 4 matečníkové misky s přibližně stejně starými malými larvičkami. Zavíčkované matečníky jsem rozdělil do 2 oddělků, jelikož se včelstvo vyrojilo, chtěl jsem využít jejich stavebního pudu a tak jsem přidal asi 10 nových rámků s mezistěnami, v plodišti jsem nechal vlastně jen 2-3 původní plásty s plodem a v přidaném medníku odděleném mřížkou jsem nechal 2 rámky ze zdola - na jednom zralý matečník na odchování matičky v medníku (kontrola nové matky v medníku, případně v oddělcích dne 22.-23.7. !!!) a jeden s plodem a zásobami. Počasí je skvělé, tak ať se holky snaží a staví. Rojení mě překvapilo z toho důvodu, že jsem nepočítal s tak rychlým rozvojem tohoto oddělku se starší matičkou. Kontrolou dne 26.6.2004 jsem sice zjistil velmi dobrý rozvoj, také jsem už měl naplánováno rozšíření prostoru, včelky mě ale předběhly. Stará, žlutá matička nespatřena, ani žádná jiná, mladá nebyla nalezena. Při kontrole by to asi chtělo projít nejen medník s novou mladou matičkou, ale i plodiště, jestli je i tam všechno v pořádku. Možná postačí důsledné sledování včelstva na česně, které by mohlo poukázat na normální provoz včelstva a jeho rozvoj.
Pro příště: v létě už rozšiřování nesnese odkladu a někdy bude asi lepší rozšiřovat dříve než později. Oni si s tím již nějak poradí, případně provádět postupné rozšiřování - nejprve 5 rámků do medníku, potom po 5-10 dnech ( podle počasí a snůšky ) přidat další buď po 2,4 nebo všech 6 ks na plné vyplnění medníku (medník stejně jako plodiště na 11 rámků !) podle síly včelstva a jejich chuti stavět.
 

Medobraní v r. 2004 dopadlo lépe, než se z jara zdálo ...
Veliký jarní rozvoj dával tušit spíše velikou rojivost včelstev (což se také potvrdilo - r. 20004 byl tzv. rojový rok), a také veškerá jarní snůška padla na zvýšené plodování, ale naštěstí rozkvět lip vše v dobré obrátil, a tak nakonec výnosy medu byly po celé republice ještě větší, než loni. První, jarní vytáčení ze dvou včelstev mi přineslo asi jen 18 kg jemného, průhledného, chutného medu ( květový med z jabloní, broskvoní, meruňek aj. ovoc. stromů). V létě jsem nechával včelky i z důvodu častějšího rozdělování v klidu, a tak hlavní medobraní, které proběhlo podle plánu v posledním týdnu v srpnu přineslo celkem asi 60 kg převážně lučního medu. Hlavní dávka byla z podkrovního včelstva č.1 (matka 2. rokem), druhá pěkná porce byla z loňského roje z ČSA - včelstvo č.3 (matka 2. rokem + 2x vyrojení) a trochu bylo i z 2 oddělků z tohoto 3. včelstva.
    S výnosem jsem spokojen, přebytek medu (asi 30 kg ) se v pohodě prodal, takže včeličky vydělaly na letošní i příští rok na zaplacení poplatků za zahradu.

Podzimní zakrmení jsem naplánoval po druhém vytáčení na září. Na důkladné zakrmení 10-12 kg cukrového roztoku stačí u silného včelstva asi 20 dní, takže s krmením jsem začal podle počasí hned v prvním zářiovém týdnu.
    Včelstva v úlech volně rozestavěných na zahradě jsem zkušebně zkusil krmit 2mi 4L lahvemi do prázdného medníku osvědčeným způsobem 4L láhví od okurek s děrovaným víčkem obrácené přímo na rámky plodiště. Tato metoda se mi zatím moc neosvědčila, včelstva krmená jednou lahví tuto vždy do 3-4 dnů úplně vybrala, zatímco včelstva se dvěmi lahvemi ani jednou nevybraly všechno krmení. Jedno určitě z důvodu poměrně slabého včelstva (určitou dobu dokonce bezmatečného), ale druhé bylo celkem v síle, ale za matku bych taky ruku do ohně nedal ... (včely jsou stále dost podrážděné a při práci agresivní). Přesto i u nich vždy zůstal nějaký zbytek, který se časem znehodnotí zakalením a zkvašením (ve včelařské konferenci na Inetu byl zajímavý tip od jednoho kolegy a sice přidání 1 polévkové lžíce octa do 4L lahve s cukerným roztokem proti zkvašení a plísni v láhvi).
    Pokud včelstva v pořádku přežijí zimu a příští rok náležitě zesílí, uvidíme, zda se krmení 2mi lahvemi zdaří či ne.

Podzim v r.2004 přišel poměrně brzy. V polovině září se začlo prudce ochlazovat, teploty sice přez den ještě šly ( 16-20ºC ), ale v noci už bylo jen kolem 10tiºC. Přez den navíc začlo být značně sychravo a dost často foukal i silný vítr.
    Včelstva vesměs zareagovala stejně - shlukem do chomáčů a přípravou na zimní sezení zaujala včelstva připravená místa v úlech. Všechna plodiště jsem přikryl novinovým papírem pro odvod přebytečné vody při zimním srážení ( dávám celé časopisy ), strůpky jsou celoročně vybaveny polestyrenovou výplní v síle 3-6 cm - jak kde bylo místo ve víku.
Letos bych chtěl odzkoušet, zda když nechám krycí a nevyužité plásty v úlu, a tudíž nebudu rušit jarní rozvoj včelstev, nebude tato metoda pro jarní rozjetí pro mě výhodnější. Vždy těžko odhaduji kdy už se v nich na jaře vrtat či ještě ne a tak to letos zkusím nechat na nich a pak jen budu včas nasazovat medníky. Jelikož jsou úly zezadu částečně prosklené, nebude ani občasná zimní či jarní kontrola včelstva problém.
    Léčení FORMIDOLem jsem prováděl od konce září asi do poloviny listopadu při teplotách 12-16ºC. Většinou jsem prováděl léčení 2x. Spad ve stovkách roztočů po prvním léčení mě vesměs u všech včelstev nepříjemně překvapil, ale přičítám to silnému rozvoji a velkému zesílení včelstev v letních měsících. Zkrátka dobrý rok nejen pro včelaře, včelstva, ale i pro roztoče varroa - bohužel. Z toho důvodu jsem prováděl ještě jedno přeléčení. Podle stavu včelstev na jaře se potom rozhodnu, zda budu léčit i na jaře či ne. Zatím jsem počítal spíše s tím, že bych je na jaře nechal v klidu pro plynulý rozvoj včelstva, a to by lečebná deska s kyselinou mravenčí rozhodně nepodpořila. No, uvidíme na jaře jak to s kterým včelstvem vůbec dopadne.

Letošní včelařský rok bych hodnotil jako velmi zdařilý. Silné jarní plodování způsobovalo velké rozmnožování včelstev, takže kdo byl aktivní, měl velikou možnost pěkně zvětšit počet svých včelstev. Osobně jsem ze dvou včelstev pořídil 4 oddělky+1 pěkný roj. 3 včelstva jsem přenechal kolegovi Vencovi - ten se mimochodem letos pěkně rozjel a ze svých původních asi 24 včelstev rozšířil svou "stáj" na více než 54 včelstev ( tedy všemožnými způsoby - sběrem rojů, oddělky, převěšováním, jen do toho vlastního chovu se mu zatím nechce, nebo spíše moc nedaří ...). No nevím jak to při novém zaměstnání bude stíhat, ale bude to muset nějak zmáknout - určitě se mu to do budoucna vrátí a včeličky se mu za tu práci odmění.
    Jak jsem psal již výše, taktéž výnosnost medu byla letos opravdu veliká, kolega Jaromír měl oproti loňským 65 kg/včelstvo letos prý až 90 kg medu ze včelstva při 4násobném vytáčení. A pak že nestačí bratru 4-5 včelstev k plné spokojenosti včelaře ... :o))
    Dalším, a pěkně velikým letošním přínosem byla i nadprůměrná úroda většiny stromového ovoce v blízkosti včelstev. Opravdu na jaře makaly jako zběsilý, a tak úroda jablek byla nadprůměrná, stejně tak i švestky a třešně. Broskve, meruňky a nektarinky byly v průměru až v nadprůměru. Vliv včel na úrodu v mém okolí začíná mít neodvratitelné výsledky.
    Mě se celkem také zadařilo, a až na některé nezvládnuté postupy byl pro mě letošní rok celkem úspěšný.
Škoda jen, že se mi letos nepovedlo zachránit ani jedno zalétnuté včelstvo z hruškové aleje, také nechtěné jarní přeložení matky do medníku už si radši příští rok odpustím a vůbec se na příští rok ještě trochu lépe technicky vybavím a řádně naplánuji jednotlivé akce. Doufám že to potom bude ještě více harmonický a bezproblémový chov s klidnými včelkami, které budou tak jako všechna správná včelstva přinášet jenom radost a užitek svému okolí.